Stanový tábor na kyjevském náměstí Nezávislosti zůstává i po volbách ukrajinského prezidenta na místě a jeho organizátoři ho nehodlají zrušit. Symbol protivládních nepokojů, které v únoru vyvrcholily pádem bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, se z bojového štábu opozice změnil v tržiště suvenýrů a vyhledávanou turistickou atrakci. K jeho likvidaci vyzval nový kyjevský starosta Vitalij Kličko.
Obyvatelé stanového tábora však "Majdan" opustit nehodlají. "Nikam nepůjdeme, chceme dát Porošenkovi šanci. Počkáme měsíc," řekl jeden z ukrajinských aktivistů. Petro Porošenko je už jistým vítězem ukrajinských prezidentských voleb, v nedělním prvním kole hlasování mu dala hlas víc než polovina voličů. Zhruba se stejným výsledkem vyhrál souboj o kyjevskou radnici i bývalý boxerský šampion Kličko.
Zbytky strůjců ukrajinského převratu stále okupují i sídlo kyjevské městské správy. Podle místních médií situace zneužívají lidé, kteří radniční kanceláře přeměnili na vlastní apartmány. Kličko je bezprostředně po svém zvolení vyzval, aby budovu radnice vyklidili. Náměstí Nezávislosti by podle vůdce hnutí UDAR měli opustit i obyvatelé stanového tábora. Barikády, které v centru stále ještě stojí, by měly být rozebrány.
Podle kyjevských novinářů však Majdan žije dál svým životem. V centru se občas objevují ozbrojené hlídky domobrany, nedávno tu prý vyrostla dokonce nová barikáda. Na náměstí Nezávislosti vyhrávají kapely a improvizované polní kuchyně rozdávají zájemcům obědy. Turisté se fotografují na pozadí barikád a vypáleného Domu odborů. Všudypřítomné jsou kasičky pro příspěvky pozůstalým po obětech bojů mezi kyjevskými povstalci a Janukovyčovou policií.
Obyvatelé Kyjeva prý na Majdan zabloudí jen zřídka. Přes den je náměstí Nezávislosti plné turistů, v noci se mění v nebezpečnou zónu. "Je to jarmark a cirkus. Vždyť už jsme vyhráli, nemají tam co dělat," stěžoval si jeden z Kyjevanů v rozhovoru pro list Segodňa.
Přestože vedení stanového tábora vyhlásilo v centru města prohibici, alkoholu je na náměstí Nezávislosti mnoho. Skutečnost, že mezi lidmi na Majdanu je také velké množství zbraní, obyvatelům města na klidu nepřidá.
Původně chtěly "revoluční hlídky" na Majdanu setrvat do prezidentských voleb, ale nyní prý o rozpuštění tábora nemůže být řeč. Podle listu Segodňa dokonce na místa dřívějších provizorních stanů lidé přivážejí dřevěné zahradní domky. U některých jsou nafukovací bazény se sprchou.
Povstalci: Za únosem pozorovatelů OBSE nejsme
Tisková služba samozvané Doněcké lidové republiky popřela jakýkoli podíl vzbouřenců na únosu skupiny čtyř evropských pozorovatelů, kteří v pondělí padli do zajetí na východě Doněcké oblasti. O pohřešování cizinců vedení republiky "slyší poprvé". Kde se pozorovatelé nalézají, není prý povstalcům nic známo.
Vedení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ztratilo kontakt se svými pozorovateli v pondělí večer. V týmu jsou zástupci Estonska, Dánska, Švýcarska a Turecka. O jejich osvobození se slíbila zasadit ukrajinská vláda, k propuštění rukojmích vyzvala povstalce i Moskva.
Podle OBSE zadrželi pozorovatele neznámí ozbrojenci východně od Doněcka, kde tým prováděl běžnou kontrolu. Pokusy o navázání kontaktu jsou zatím marné. Tvrzení vedoucích představitelů "Doněcké lidové republiky" o tom, že o únosu nic nevědí, podle ukrajinských médií mnoho neznamená. V oblasti operuje několik vzájemně soupeřících proruských organizací, které své akce nekoordinují.
Ukrajinská agentura Unian oznámila, že v Doněcku zmizel polský římskokatolický kněz Pawel Witek. Zprávu potvrdila i polská média, podle nichž Witek působil v kostele nedaleko od doněckého letiště. Oblast se v minulých dnech stala místem prudkých bojů mezi vzbouřenci a ukrajinskou armádou, při nichž zahynulo na 50 lidí.
Witek zmizel v úterý v poledne, napsal polský server Fakt. Podle nepotvrzených zpráv je zadržován v doněckých kancelářích ukrajinské tajné služby SBU, které okupují separatisté.
Kreml opět varuje před vojenskými operacemi
Moskva mezitím znovu varovala ukrajinské vedení před rozšiřováním vojenské operace na východě Ukrajiny. Podle kremelského poradce Jurije Ušakova takové jednání zavádí ukrajinskou krizi do slepé uličky a blokuje případný dialog s povstalci. Ušakov zároveň potvrdil, že téma Ukrajiny bude příští týden na pořadu jednání prezidenta Vladimira Putina se západními státníky ve Francii.
"Provokační násilné akce na východě Ukrajiny nikam nevedou," řekl novinářům Ušakov. "Zavádějí jen krizi do slepé uličky, což ztíží případný dialog s představiteli Doněcké a Luhanské oblasti," konstatoval Putinův poradce.
Podle Ušakova se Putin ukrajinskou krizí dál hodlá zabývat, mimo jiné i během návštěvy Francie, která se uskuteční příští týden. Ruský prezident se v Normandii zúčastní oslav 70. výročí vylodění spojeneckých vojsk.
Podle Ušakova lze očekávat, že se šéf Kremlu zapojí do neformálních diskusí se západními státníky. K oslavám do Francie přijede i americký prezident Barack Obama či německá kancléřka Angela Merkelová. Mezi pozvanými je také český prezident Miloš Zeman.
Už příští týden ve čtvrtek bude podle Kremlu Putin jednat v Paříži s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem. Schůzka, která bude prvním setkáním Putina se západním vůdcem po anexi Krymu, bude předcházet oficiálním oslavám v Normandii, které jsou plánovány na pátek.
