Ruský prezident Vladimir Putin má podle britského listu The Guardian tajný majetek, který zřejmě převyšuje 40 miliard dolarů (730 miliard korun), což by z něj dělalo nejbohatšího muže Evropy. Kreml odmítl informaci komentovat.
Zpráva o Putinově obrovském bohatství, které kontroluje prostřednictvím firem ve Švýcarsku a Lichtenštejnsku, se podle Guardianu objevila už v německém deníku Welt a americkém Washington Postu.
Na povrch se tyto informace dostaly díky politické bitvě mezi dvěma křídly v Kremlu, která bojují o výhodné postavení po Putinově odchodu z prezidentské funkce, uvádí Guardian.
Belkovskij britskému deníku řekl, že podle jeho zdrojů ovládá Putin ruské ropné společnosti prostřednictvím neprůhledné sítě zahraničních firem. Podle něj má ruský prezident v rukou 37 procent akcií podniku Surgutněftěgaz, 4,5 procenta Gazpromu a nejméně 75 procent Gunvoru.
Posledně jmenovanou firmu se sídlem ve Švýcarsku založil prezidentův přítel Gennadij Timčenko, který stejně jako ruský prezident pracoval v tajné službě KGB. Gunvor letos vykázal zisk osm miliard dolarů a obrat 43 miliard.
Peníze vyřeší všechno
Podle Belkovského není Putinovo jméno na seznamu velkých akcionářů zmíněných firem nikde uvedeno, protože prezident je skryt za neprůhlednou sítí zahraničních podniků a investičních fondů.
Belkovský tvrdí, že Putin je „klasický" byznysmen, který věří v sílu peněz. „Je si tím celkem jistý. Problém, který nevyřeší miliarda dolarů, může vyřešit deset miliard, a pokud ne, tak dvacet, a tak dál," řekl.
Dříve se o Putinově majetku nesmělo vůbec diskutovat. Věci se ale změnily, když spolu začala bojovat kremelská skupina "siloviků", tedy činitelů s konexemi na armádu a bezpečnostní složky, a "liberálů", mezi nimiž je i Dmitrij Medveděv, kterého Putin vybral na post příštího prezidenta. Podle zdrojů listu ale nejde o svár ideologický, je to čistě bitva o podnikatelské zájmy.
Milionáři kolem Putina se snaží zařídit, aby jim zůstalo obrovské bohatství, k němuž přišli při zpětném zestátnění majetku za jeho vlády, kterému se někdy říká "sametové znárodnění". Většina jejich prostředků je na Západě a tito lidé se nyní snaží zajistit ho před případnou příští vládou, která by ho chtěla zpět.
Foto: AP