Ukrajina
Tři mrtví separatisté na východě. Velmoci se sjely do Ženevy
17.04.2014 09:55
Konflikt, který se rozhořel ve středu večer v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny, si vyžádal životy tří proruských separatistů. Informoval o tom ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Střet podle něj vzplanul poté, co kolem 300 útočníků napadlo místní jednotku sil ministerstva vnitra. Poté následovala "operace s cílem lokalizovat bandy útočníků". Výsledkem byli tři mrtví, 13 zraněných a 63 zadržených osob.
Avakov podle agentury Ukrinform uvedl, že útočníci házeli zápalné lahve a také začali střílet. Až poté příslušníci sil ministerstva vnitra zahájili odvetnou palbu. Po krátkém boji policisté a národní garda dav rozehnali, útočníky lokalizovali a odzbrojili.
Kromě zbraní byly podle ministra u zadržených zabaveny i komunikační prostředky a telefony ruských operátorů. Policie nyní zjišťuje totožnost zadržených.
Avakov rovněž informoval, že kvůli intenzitě útoku vojenskou jednotku v Mariupolu posílila speciální jednotka Omega a byly tam rovněž přemístěny vrtulníky.
Konference v Ženevě
Ve švýcarské Ženevě se dnes uskuteční mezinárodní konference o řešení ukrajinské krize. Zúčastní se jí ministři zahraničí samotné Ukrajiny a také Ruska, Evropské unie a Spojených států.
Na konferenci se šéfové diplomacií dohodli minulý týden. Jejich jednání má být zaměřeno na uvolnění napětí na Ukrajině, odzbrojení nelegálních skupin, provedení ústavní reformy a uspořádání voleb.
Šéf ukrajinské diplomacie Andrij Deščycja se po příletu do Švýcarska dožadoval ukončení ruské podpory pro separatisty na východě Ukrajiny i stažení ruských vojáků od hranic a z Krymu. Rusové naopak hodlají na schůzce požadovat změny v ukrajinské ústavě, což Kyjev odmítá jako vměšování do vnitřních věcí země.
Ukrajinská vláda sice slibuje reformy a decentralizaci, ale federalizaci odmítá. "Je na Ukrajině, ukrajinské vládě a ukrajinském lidu, aby rozhodli tyto otázky. Nebudeme s Ruskem projednávat vnitřní záležitosti Ukrajiny," prohlásil Deščycja.
Ruský zástupce v OSN Vitalij Čurkin naopak trval na tom, že receptem na ukrajinskou krizi je vypracování hluboce pozměněné ústavy země za rovnoprávné účasti všech regionů a politických sil. "Toto téma chystáme nastolit jako hlavní otázku na ženevské schůzce, která zatím zůstává na pořadu dne," prohlásil ruský diplomat.
Obama hrozí dalšími sankcemi
Americký prezident Barack Obama mezitím pohrozil Rusku dalšími sankcemi v případě, že Moskva bude pokračovat v podpoře separatistů na východě Ukrajiny.
"Pokaždé, kdy Rusko podnikne kroky směřující k destabilizaci Ukrajiny a porušení její svrchovanosti, to bude mít následky," řekl v rozhovoru pro televizi CBS. "Putinova rozhodnutí jsou špatná nejen pro Ukrajinu. Dlouhodobě uškodí i Rusku," dodal.
Agentura AP dala Obamovy výroky do souvislosti s přípravami nového balíku protiruských sankcí, které by měly postihnout ruské boháče blízké prezidentu Vladimiru Putinovi. Sankce sice nemají být vyhlášeny před dnešními ženevskými rozhovory ministrů zahraničí USA, EU, Ruska a Ukrajiny, s jednáním však nejsou spojována velká očekávání.
Obama v interview připomněl, že Rusko naprosto jasně porušilo ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost březnovou anexí Krymu. Rusové také pokračují v podpoře proruských milicí na jihu a východě Ukrajiny.
Navzdory rostoucímu napětí v regionu, včetně průletů ruského vojenského letounu okolo amerického torpédoborce hlídkujícího v Černém moři, Obama zůstává přesvědčen, že se Rusko nechystá vyvolat vojenský konflikt s USA. "Nemají zájem o vojenský střet s námi a my nepotřebujeme válku," řekl podle CBS News.
Kyjev stíhá dvě stě lidí
Ukrajinská prokuratura už zahájila přes 200 trestních stíhání kvůli separatismu a více než desítce bank podezřelých z jeho podpory byla zastavena finanční činnost. Podle agentury Interfax o tom informoval generální prokurátor Oleh Machnyckyj, který se zmínil i o úvahách o postihu poslanců.
Machnyckyj v rozhovoru poskytnutém ve středu večer televizní stanici 5 kanál řekl, že od začátku března bylo v souvislosti se separatismem zahájeno 214 trestních stíhání. "Podezřelí jsou různí lidé, kteří se zúčastnili separatistických akcí, včetně funkcionářů a místních poslanců," upřesnil, ale nikoho konkrétně nejmenoval.
Jen za minulý týden začala prokuratura stíhat dalších 41 osob. Doposud bylo zadrženo 92 lidí. V jednom případě už začalo soudní řízení.
Generální prokurátor rovněž naznačil možnost stíhání členů ukrajinského parlamentu kvůli separatistickým aktivitám. "Bude se také řešit otázka ohledně poslanců Nejvyšší rady. Jak víte, mají poslaneckou imunitu, ale nyní se tato otázka řeší," poznamenal k tomu podle Interfaxu.
Pokud jde o banky, uvedl, že kvůli podpoře separatismu je jich prověřováno 14 a mají zastaveno financování.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.