Azarov se drží
Ukrajina: hlasování o důvěře vládě ztroskotalo, napětí trvá

Ukrajinci zajiste "miluji" Rusy za umele vyvolany hladomor pred 2. svetovou, narizeny z Kremlu a organizovaniy Chruscovem. Za to co tam Rusove zapricinili, za to se v civilisovanych zemich stoji pred soudem. A to se odehralo v dobe miru.

http://www.youtube.com/watch?v=W3DSnJigBy8

1 hlas

Hlasování o nedůvěře vládě ztroskotalo a protestující si můžou stávkovat třeba do jara,ale za své.

2 hlasy

Mělo by skončit vměšování do ukrajinských vnitřních záležitostí a zahraniční podpora militantním odpůrcům zákonné vlády. Která vláda by asi tolerovala pokusy o obsazení parlamentu a vládních budov. EU k těm nepokojům přispěla podmínkou propuštění Tymošenkové, což bylo pro vládu asi těžko přijatelná podmínka pro podpis s tou asociační dohodou.

1 hlas

To je těžké. Jejich dědečci a otcové bojovali s Hitlerovci proti Sovětské armádě. Mnozí i likvidovali Židy. Toto se v těch rodinách traduje po generace a teď by někdo chtěl spolupráci s Ruskem ?

1 hlas

Tak hlavně z kremlu ukrajině nikdy nic dobrého nepřišlo, počínaje genocidou (provedenou zvlášť krutým způsobem) a konče zpožděnou informací a bagatelizací černobylské havárie.
Nedivím se, že wehrmacht vítali jako osvoboditele. To, že to byla mýlka mě ostatně připomíná dnešní situaci.
Ukrajina je bohatá zem, měli by se postavit na vlastní nohy.

0 hlasů

většina Ukrajinců má ruskou krev v sobě a daleko více se mydlili s Poláky než s Rusy....
Soužití Poláků a Ukrajinců byl v průběhu dějin velmi složitý a často nepřehledný řetězec vzájemného stýkání a potýkání, ne nepodobný tomu, jaký je nám důvěrně znám z historického soužití Čechů a Němců. Nelze pochopit současnou situaci, bez alespoň základní znalosti dějů, které se v minulosti odehrály. Je příznačné, jak píše polský historik Andrzej Ziêba, že snahou řady dnešních polských i ukrajinských politiků je distancování se od společné historie a strach z jejího připomínání. Důvody snahy zapomenout přesně vystihuje následující citát jiného tentokráte ukrajinského historika Mikolaje Sivického: "Poláci po dlouhá staletí utiskovali Ukrajince, a když útisk dosáhl vrcholu Ukrajinci masakrovali Poláky. Opláceje stejnou mincí, Poláci vraždili Ukrajince. Tím pádem se sousedské vztahy staly tragédií obou národů."
Kořeny nepřátelství sahají do 17. století, kdy velká část dnešního území Ukrajiny patřila Polsku. Polský náboženský a sociální útisk vedl k řadě povstání. Andruševským mírem v roce 1667 pak byla Ukrajina rozdělena mezi Rusko a Polsko, což stabilizovalo situaci až do období parcelace Polska mezi Rusko, Prusko a Rakousko na konci 18. století.

3 hlasy

V EU Ukrajinu nic pozitivního nečeká, soudruzi kapitalisti jen potřebují další stát k zdevasován. Kyjev je něco jako u nás Praha - odtržení od reality zbytku státuí

4 hlasy