Ex-Československo
Ukrajina: na západní frontě neklid. Karpatští zbojníci a patrioti
26.10.2014 14:30 Reportáž
Nejen samostatné Doněcko a Luhansko - o emancipaci usilují i Rusíni na Podkarpatské Rusi. Ukrajinská půda se tak rozehřívá i na zabraných územích někdejšího Polska a Československa.
"Je to jako za starých časů," říká Olena, když přijíždíme k polsko-ukrajinské hranici. Fronta před celnicí je asi pět set metrů dlouhá, což při nastaveném tempu odbavování znamená několik hodin čekání. Procedury se kupodivu víc vlečou na polské straně, ale řidiči už jsou zvyklí. Zákaz volání z mobilu a vystupování z aut v prostoru celnice nikdo nedodržuje a nikomu to ani nevadí.
Auta v koloně mají různé poznávací značky, polské, české, a dokonce španělské. Vesměs v nich ale sedí Ukrajinci cestující za obchodem nebo prací; s evropskými čísly je pro ně pohyb snazší.
Frontu předjíždí otřískaný bavorák se dvěma chlapíky v teplákách Adidas. Na protesty mladé pohraničnice jen odseknou, že "dokumenty dají příště". Špičkové vybavení darované po Schengenu očividně změnilo staré zaběhané pořádky snad jen v tom, že cokoli propašovat je obtížnější. Více než polovinu osazenstva fronty tvoří jednodenní pendleři s benzinem, kartonem cigaret a dvěma lahvemi vodky, na Ukrajinu vozí polský textil a spotřební zboží.
"Lidé jezdí víc, možná kvůli nejistotě, co bude zítra," vysvětluje Olena z blízkého městečka Mostyska. "A ceny rostou, hlavně u benzinu. Byl o třetinu levnější, teď už skoro jen o pětinu, možná se to brzy přestane vyplácet. Co pak budeme dělat?" pokládá aktuální otázku týkající jednoho z paradoxů dnešní Ukrajiny. Na šedé zóně kolem hranic Evropské unie totiž závisí existence možná statisíců lidí, kteří denně přejíždějí sem a tam.
Vydělávají na ní i pašeráci ve velkém. Už loni odhalili policisté na slovenské hranici několik promyšlených tunelů k přepravě cigaret. Když letos v únoru svrhl Majdan prezidenta Janukovyče, dav nespokojenců přivázal izolepou ke sloupu šéfa celnice v Užhorodu, že prý bral vysoké úplatky. Dnes jsou celníci o něco slušnější a opatrnější, vědí, co je občanský hněv. Změny systému ale zatím existují jen kdesi v Kyjevě na papíře.
Návrat Obrany vlasti
"Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!" zní městečkem Mostyska, které těží z toho, že kolem něj dosud nevybudovali obchvat a těsně před přechodem do Polska se tu na doplnění zásob zastavují projíždějící auta. Teď ale musejí počkat, hlavní silnici blokuje průvod v maskovacích uniformách. Až bližší pohled prozradí, že nejde o vojenské dobrovolníky, ale o školáky. Maskáče i s vojenskými odznaky hodností na sebe vzali v rámci patriotistické výchovy. Průvod obejde všechny pomníky a položí k nim květiny. Děti zpívají hymnu a očividně je to baví.
Do škol se vrací pozapomenutý předmět Obrana vlasti, který shodou náhod zavedly osnovy už z roku 2009. "Pokud jsme se dřív ušklíbali nad tím, k čemu děti potřebují vědět, jak kopat zákopy nebo střílet na tanky a letadla, teď to vypadá, že autoři už dřív věděli, co přijde," praví Viktoria Děrevjanková, která má na ministerstvu školství na starosti inovace ve vzdělávání.
Podle časopisu Komentáře ministerstvo školství požádalo obranu o poskytnutí cvičných zbraní a munice pro vybavení specializovaných učeben. "Víte, jak na tom školy jsou. Takže prosíme, aby nám dali alespoň polní lopatky nebo makety kalašnikovů, aby si je děti osahaly. Je to lepší než se na ně dívat na obrázku," dodává Děrevjanková.
Odborníci pracují na další inovaci, kdy v rámci vyučování budou žáci středních škol střílet ze samopalů a dívky se v nemocnicích naučí ošetřovat raněné. "Samozřejmě se bojíme války. Jestli si Rusové usmyslí, že dojdou až sem, tak je tady máme," říká na náměstí ve Lvově stavební technik Olexandr.
V neoficiální metropoli západní Ukrajiny ale nic nepřipomíná, že východ země bojuje. Žádné kontrolní posty na silnicích, v centru až do noci koncertují pouliční muzikanti, lidé se baví. K vidění je jen víc uniformovaných a čas od času ukrajinská vlaječka na autě, symbol soudržnosti s revolucí na Majdanu a politikou kyjevské vlády.
Hrdinové a zbabělci
Situace nabízí zajímavé paralely s děním před sto lety, během první světové války. Když území tehdejší Haliče válcovala ruská armáda, na dvacet tisíc Ukrajinců se dobrovolně hlásilo do řad rakousko-uherského vojska. Vídeň po určitém váhání vzala do zbraně dva tisíce Ukrajinců, ti se pak na přelomu dubna a května vyznamenali v bitvě o karpatský vrch Makivka.
CELOU REPORTÁŽ ČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 27. ŘÍJNA 2014.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.