Kandidát se zastřelil
Ukrajina není Rusko. Kručení v břiše - hlad po opozici

Výsledky voleb do ukrajinského parlamentu ještě nejsou definitivně sečteny, ale vyvodit předběžné závěry a načrtnout obrysy nového parlamentu je už možné, napsal dnes ruský list Vedomosti. Účast oproti předchozím parlamentním volbám mírně poklesla z 62 na 58 procent, a tedy mluvit o politické apatii Ukrajinců je předčasné.

Předvolební kampaň, samo hlasování a sčítání hlasů se odehrávaly s četným porušováním pravidel, z čehož se soupeři vzájemně obviňovali.

Web internews.ua zaznamenal 1654 přešlapů, které připomínaly analogické metody používané v Rusku: opakované hlasování, podplácení voličů a očerňování protivníků.

Ale "hlasovací kolotoče" a další metody manipulace neměly účinek srovnatelný s ruským vzhledem k velkým rozdílům v politickém zaměření různých ukrajinských regionů.

Nicméně evropští pozorovatelé zaznamenali menší průzračnost oproti předchozím volbám a postěžovali si na ústup demokracie v zemi.

Strana regionů prezidenta Viktora Janukovyče se aktivně snažila působit ve stylu ruských metod budování "řízené demokracie". V předvolebním roce se zřekla nepopulárních iniciativ (zvýšení penzijního věku a daní z podnikání a rozpočtových úspor).

Janukovyč a jeho stoupenci dělali populistické tahy, co jim síly stačily: ruštinu zrovnoprávnili s ukrajinštinou v regionech s ruskojazyčným obyvatelstvem, trošku, ale přeci zvýšili platy státních zaměstnanců a penze.

Obnovili i výplaty úspor ze sovětských dob, které svého času zahájila Julija Tymošenková a které později přerušili.

Změna proporcionálního volebního systému na smíšený posílila možnosti režimu a s ním spjatých podnikatelů ovlivnit výsledky voleb za pomoci administrativních zdrojů, podplácení a jiných manipulací. Strana regionů také doufala v únavu Ukrajinců z nynější politické elity a fiasko opozičních vůdců. Tyto naděje se naplnily jen částečně.

Ukrajinský politický trh je svobodnější a na rozdíl od ruského se neřídí z jediného centra. Poptávka po nové opozici se projevila hned ve dvou silách - Udaru Vitalije Klička a radikálních nacionalistů ze Svobody. Růst rovnostářství a levicových nálad v důsledku ekonomických neúspěchů se promítl do zvýšení počtu hlasů pro komunisty, z 5,5 na 14,6 procenta hlasů.

Kdyby se hlasovalo jen podle stranických kandidátek, Strana regionů by si spolu s komunisty rozdělila hlasy po polovině s opozicí.

Podle neúplných výsledků Strana regionů spolu s vítězi z jednomandátových okruhů získá 205 až 210 poslaneckých míst ze 450, opoziční blok Vlast 93 až 98 mandátů, Kličkova strana a komunisté po 37, asi 30 připadne Svobodě, více než čtyři desítky nezávislí poslanci a ještě několik křesel obsadí předáci malých stran.

Situace se může mírně změnit ve prospěch opozice: výsledky ze západních regionů se sčítají pomaleji než z východních a jižních.

Strana regionů může získat v obvyklém spojenectví s komunisty a zlanařenými nezávislými poslanci kontrolu nad parlamentem. Ale pro budování "suverénní demokracie" ruského typu to stačit nebude. Podle ukrajinského experta Vladimira Fesenka nezávislí poslanci, více spjatí s obyvatelstvem, často hlasují podle momentální situace. Komunisté po posílení svého zastoupení v parlamentu mohou začít vlastní hry, aby si udrželi reputaci.

Nakonec - vzhledem k odlišné sociální kultuře a politickým rozdílům mezi východem a jihem na jedné straně a centrem a západem na druhé - vybudovat stát, ve kterém by se všechny mocenské páky soustředily v jedněch rukou, není možné bez rozpadu země. A na to ukrajinská elita nepřistoupí za žádných okolností.