Kritiku na mezinárodní scéně si v sobotu vysloužil Kyjev za svůj postup vůči opozici. V domácím vězení totiž skončil ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov, který byl po více než týdnu nalezen těžce zraněný. Ukrajinská kontrarozvědka SBU zase vyšetřuje údajný pokus o uchopení moci opozicí. Protivládní síly to vnímají jako znamení, že se vláda chystá vyhlásit výjimečný stav. Ohledně postoje k Ukrajině se mezitím na mnichovské bezpečnostní konferenci střetli představitelé západních zemí a Ruska.
Ukrajinské ministerstvo vnitra v pátek v noci oznámilo, že pětatřicetiletý Bulatov skončí v domácím vězení pro podezření z organizování masových nepokojů. Ukrajinou přitom už přes dva měsíce zmítají protesty proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, jenž v listopadu odstoupil od záměru podepsat s EU asociační dohodu, a namísto toho přistoupil k utužení vztahů s Ruskem.
Bulatova unesli neznámí pachatelé, kteří ho prý mučili po celou dobu, kdy byl pohřešován. Kvůli účasti na motoristických protestech mu hrozí až osm let vězení.
Evropská ministryně zahraničí Catherine Ashtonová v sobotu v Mnichově prohlásila, že je "zděšena" násilnostmi na Bulatovovi, a zacházení s kritikem vlády označila za "nepřijatelné". Organizace Amnesty International hovoří o "barbarství, které musí být okamžitě objasněno". Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier vyzval Kyjev, aby Bulatovovi umožnil léčbu v Německu.
Opoziční předák Arsenij Jaceňuk hovořil na pátečním setkání zástupců ukrajinské opozice s evropskými představiteli v Mnichově o "velmi pravděpodobném plánu vládní moci použít síly včetně účasti armády". Opoziční strana Vlast uvězněné expremiérky Julije Tymošenkové v sobotu rovněž znovu tvrdila, že ukrajinská vláda se chystá vyhlásit výjimečný stav.
Naznačují to prý i noční zprávy o tom, že ukrajinská kontrarozvědka SBU vyšetřuje domnělý pokus o uchopení moci opozicí. Tajnou službu k tomu dovedly zjištěné údaje ze zabavených počítačů v úřadovnách strany Vlast.
V bavorské metropoli se v sobotu ohledně postojů k Ukrajině střetli představitelé Západu a Ruska. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nesmějí být Ukrajinci nuceni vázat se k jedné zemi a musejí mít možnost volby. Ruský ministr zahraničí Lavrov naproti tomu kritizoval násilí ze strany protivládních demonstrantů a vyčetl západním představitelům, že tyto incidenty neodsuzují. Evropský prezident Herman Van Rompuy míní, že "budoucnost Ukrajiny patří Evropské unii".
Předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček v Mnichově českým novinářům řekl, že řešení situace na Ukrajině nesmí otevírat cestu k možnému budoucímu rozdělení země. Evropská unie přitom podle něj v minulosti nebyla vůči Ukrajině dostatečně diplomaticky aktivní.
