Rusko varovalo před další eskalací ukrajinské krize. Reakci Moskvy předcházela slova ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který veřejně přislíbil referendum o případném členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO).
"Jsem přesvědčen, že oznámení ukrajinského vedení povede jedině k další eskalaci situace okolo Ukrajiny," řekl náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
NATO naopak oznámilo nadcházející návštěvu velitele aliančních sil v Kyjevě. Americký generál Philip Breedlove má ve středu jednat s ukrajinským vedením o situaci na východě země, americké podpoře a armádních reformách.
Ukrajina je podle stávající ústavy neutrálním státem, stojícím mimo vojenské pakty.
Porošenko po pondělním jednání s litevskou prezidentkou řekl, že účast Ukrajiny ve vojenských blocích je výhradní záležitostí ukrajinského lidu a že o ní rozhodne referendum.
Ukrajině prý bude trvat nejméně šest let, než se její ekonomika přiblíží standardům Evropské unie a její ozbrojené síly standardům Severoatlantické aliance.
Nová ukrajinská koaliční vláda, která má vzniknout během několika dnů, v programovém prohlášení označuje vstup do NATO za jeden ze svých cílů. Moskva ale s takovým krokem zásadně nesouhlasí, výhrady ale mají i některé členské státy NATO v čele s Německem.
Český prezident Miloš Zeman soudí, že Ukrajina by měla být neutrální a že by mělo dojít k její takzvané finlandizaci. Ta je s ohledem na poválečný vztah Finska a Sovětského svazu chápána jako podřízení zahraniční politiky jinému státu se zachováním vlastní svrchovanosti.
Minulý týden mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru se stanicí BBC prohlásil, že Rusko chce získat stoprocentní záruku toho, že nikdo neuvažuje o členství Ukrajiny v NATO. Alianční mluvčí ale do Moskvy vzkázala, že takový požadavek je nereálný a není v souladu s mezinárodními úmluvami, které podepsalo i Rusko. Moskva totiž jejich podpisem uznala, že každý stát má možnost sám rozhodnout o svých bezpečnostních smlouvách, a Kreml proto musí respektovat svrchovanost Ukrajiny.
