Ukrajinský ústavní soud otevřel cestu k opětnému posílení prezidentských pravomocí, když označil za nezákonný způsob jejich omezení v roce 2004. Soud se zabýval politickou reformou z dob oranžové revoluce, jež výrazně posílila pravomoc premiéra a parlamentu. Ústavní změny tehdy stejně příliš nezklidnily spory mezi prezidentem Juščenkem a premiérkou Tymošenkovou.
Formálním důvodem ústavní stížnosti byly procedurální chyby, k nimž mělo před šesti lety při schvalování zákona o politické reformě dojít. Poslanci vládní Strany regionů, kteří stížnost podali, chtějí touto cestou umožnit prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, aby snadněji prosadil svůj politický program a udržel pod kontrolou rozbouřenou ukrajinskou politickou scénu.
Podle ústavy platné do roku 2004 měl prezident v zemi hlavní výkonnou moc, navrhoval parlamentu osobu premiéra a měl právo ho i odvolat, jmenoval ministry klíčových resortů i šéfy regionů.
Po schválení politické reformy, která jako ústavní zákon vstoupila v platnost o dva roky později za vlády prozápadního prezidenta Viktora Juščenka, se stal rozhodující politickou figurou premiér.
Tento post tehdy obsadila nynější šéfka opozice Julija Tymošenková, a právě konflikt mezi ní a prezidentem Juščenkem později ukrajinské vedení zcela paralyzoval. Spor v řadách prozápadních reformátorů nakonec přivedl předsedu opoziční proruské Strany regionů Viktora Janukovyče do prezidentského úřadu.
Hrozí ústavní chaos
Prezidentský systém, který je běžný ve většině postsovětských států s výjimkou Pobaltí, podle ukrajinských médií výrazně posílí Janukovyčovo postavení a otevře dveře k dalším reformám, které směřují k těsnější spolupráci s Ruskem. Proti návratu k prezidentskému systému je hlavní opoziční strana Julije Tymošenkové, ale i komunisté.
Podle ukrajinských médií může dnešní soudní verdikt vnést do ukrajinského politického systému zmatek. Právní experti varují, že podle dnešního výroku ústavního soudu země řadu let fungovala s fakticky vadnou ústavou. Na jejím základě bylo přitom schváleno nemálo navazujících zákonů, jejichž osud je nyní nejasný.
Není navíc zřejmé, zda zrušením politické reformy schválené v roce 2004 automaticky nastává předešlý právní stav, tedy zda se země bez dalších právních kroků vrací k prezidentskému systému. Podle některých expertů musí ještě ústavní zákon o politické reformě zrušit jednokomorový ukrajinský parlament. Je přitom sporné, zda stoupenci prezidentského systému mají v parlamentě ústavní většinu.
