Nejméně 90 mrtvých si už vyžádal nedělní výbuch metanu v uhelném dole u Doněcku na východě Ukrajiny a bilance neštěstí není konečná. Dalších deset horníků se stále pohřešuje a nikdo už nepochybuje, že jsou rovněž mrtví. Z nejnovější údajů vyplývá, že výbuch na dole Zasjadko představuje dosud nejhorší důlní neštěstí na Ukrajině od získání samostatnosti.
"Objevena byla těla 90 horníků, osud deseti dalších zůstává neznámý," uvedlo ukrajinské ministerstvo pro mimořádné situace.
Ukrajina má za sebou první ze tří dnů státního smutku. Na hřbitovech poblíž Doněcku se konaly pohřby prvních 29 obětí neštěstí, někteří mrtví byli pochováni na hřbitově nedaleko od nešťastného dolu. Rakve zahalené v rudém suknu zůstaly v rozporu s pravoslavnou tradicí všechny zavřené, aby nikdo neviděl spálená těla.
Záchranáři nadále pokračují v pátrání po pohřešovaných, ale šance na přežití jsou minimální. "Situace se zhoršuje," připustil už v pondělí vicepremiér Andrij Kljujev, který na místě vede vládní vyšetřovací komisi. Podle dnešních prohlášení zástupců odborů jsou jen nepatrné vyhlídky, že nezvěstní horníci přežili výbuch ve více než kilometrové hloubce. Záchrannou operaci komplikují četné závaly a požáry.
V nemocnicích je nyní 31 horníků. Podle komuniké 30 z nich utrpělo středně těžká zranění, jeden je ve velmi vážném stavu.
Doly na Ukrajině jsou považovány za jedny z nejnebezpečnějších na světě. Od rozpadu bývalého Sovětského svazu v roce 1991 v nich zahynulo více než 4700 havířů.
Paradoxem je, že důl Zasjadko byl v celkovém marasmu ukrajinského hornictví považován za jeden z nejmodernějších a byl jeden z mála ziskových. Horníci dostávali měsíční mzdu v přepočtu kolem 1000 dolarů, což je více než třikrát tolik, co činí celostátní průměr. Mzda havířů pracujících na porubu byla ještě vyšší. Nicméně nedělní výbuch byl už čtvrtým velkým neštěstím na tomto dole za posledních šest let. Od roku 1999 na šachtě zahynulo nejméně 225 horníků.
Na Ukrajině je v provozu asi 200 dolů. Tři čtvrtiny patří do zvláštní kategorie s takzvaným zvýšeným rizikem výbuchu metanu. V asi 35 procentech ostatních dolů zas hrozí zvýšené nebezpečí výbuchu uhelného prachu.
Ukrajinský úřad pro ochranu zdraví při práci tvrdí, že nikde na světě se uhlí netěží v tak nepříznivých geologických podmínkách, jako je tomu na Ukrajině. Průměrná hloubka těžby činí sedm setmetrů, na mnoha dolech, a patří k nim i Zasjadko, se uhlí těží i v hloubkách vyšších než tisíc metrů.
Přitom 160 dolů pracuje už přes 20 let bez rekonstrukce. Přes 50 dolů je starších sto let a více než stovka dolů byla uvedena do provozu před téměř půl stoletím. Za posledních 20 let bylo na Ukrajině modernizováno jen osm dolů.
Foto: AP
