Evropou obchází strach z války - snad zbytečný. Každopádně je zatím zbytečný strach z velké války, která není v ničím zájmu. Na Západě i na východě se však část politiků snaží vyostřovat už tak velmi napjatou situaci kolem budoucnosti Ukrajiny a na Krymu. Přitom v této nebezpečné době pomůžou jen diplomacie a chladná hlava.
Ruská Černomořská flotila dala podle ukrajinského ministerstva obrany ukrajinským vojákům na Krymu ultimátum, aby se do úterního rána vzdali, jinak budou čelit útoku. Moskva tuto informaci vzápětí popřela. Podle mluvčího ruského ministerstva obrany jsou ukrajinské zprávy v tomto směru "naprostý nesmysl".
Černomořská flotila sídlí na pronajaté základně v krymském přístavu Sevastopol. Její jednotky už poloostrov de facto ovládly poté, co Moskva prohlásila, že musí chránit životy zdejšího většinově ruskojazyčného obyvatelstva.
Dříve agentura Interfax ve svém ukrajinském servisu oznámila, že velitel Černomořské flotily Alexandr Vitko dal ukrajinským vojákům na Krymu ultimátum, aby se vzdali do úterních 4.00 hodin, jinak se stanou terčem útoku.
Mluvčí ruského ministerstva ujistil, že žádné takové ultimátum nebylo předloženo. Podle ruského listu Vedomosti štáb ukrajinského vojenské námořnictva v Sevastopolu je zhruba z poloviny obsazen vojáky, kteří přešli na stranu (proruských) krymských úřadů, zatímco polovina štábu je pod kontrolou vojáků loajálních Kyjevu. Jeden z ukrajinských důstojníků listu řekl, že k žádným potyčkám mezi ozbrojenci nyní nedochází a o žádném ultimátu nic neslyšel.
Ruská armáda na Krymu mezitím pokračuje v obsazování strategických objektů a klíčových vojenských posádek.
Kvůli vývoji na Ukrajině se ve čtvrtek sejdou v Bruselu šéfové států či vlád Evropské unie na mimořádném summitu; chtějí jednat o možnostech, jak v oblasti snížit napětí. Oznámil to unijní prezident Herman Van Rompuy. Unie přitom uvažuje o možnosti uplatnit sankce vůči Rusku.
Summit by podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka mohl vyhodnotit, zda EU pozastaví s Ruskem rozhovory o vízové liberalizaci. Na tomto opatření se šéfové diplomacií členských států v Bruselu jednomyslně shodli, pokud se situace na Krymu neuklidní.
"Porušilo se něco, co bylo svaté. Hranice státu byly zpochybněny tím, že je překročila vojska a že nějaký parlament nějaké země rozhodne o tom, že jeho vojsko půjde normalizovat situaci do vedlejší země," řekl Zaorálek po bruselském jednání. Dodal, že pokud nedojde k "deeskalaci situace v nejkratší době", je Brusel připraven pozastavit rozhovory o uvolnění vízové povinnosti a o připravované dohodě mezi EU a Ruskem.
Ačkoli Zaorálek navrhoval vůči Rusku tvrdší postup, výsledek schůzky nepovažuje za neúspěch. Za klíčovou označil jednoznačnou shodu v tom, že ministři zahraničí označili postup Ruska za "akt agrese" a za "kroky, které jednoznačně porušují základní principy mezinárodního práva". Podrobnosti o tom, kdo zastával vůči Rusku mírnější postoj, nesdělil.
Ministři zahraničí také podpořili vyslání pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajinu. "Pokud by se jí nepovedlo ustavit kvůli nesouhlasu Ruska, tak jsme připraveni vyslat pozorovací misi Evropské unie," vysvětlil Zaorálek.
K návratu ruských vojáků na základnu v krymském Sevastopolu, kterou má Rusko od Ukrajiny pronajatou, dnes vyzvala šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová. "Chceme vidět stažení jednotek zpět do kasáren," řekla. V opačném případě je podle ní unie připravena přistoupit k "cíleným opatřením" proti Rusku.
Agresivní akce ruských vojsk, tvrdě kritizované v zahraničí, se v Ženevě pokoušel obhájit šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Napětí se nesnižuje ani na ruskojazyčném východě a jihu Ukrajiny, kde proruští radikálové brání jmenování gubernátorů dosazených novou vládou v Kyjevě.
Podle ukrajinské agentury RBK dokončily ruské jednotky v noci obsazení ukrajinské vojenské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu. Pod kontrolou okupačních jednotek jsou i objekty sevastopolského mezinárodního letiště Belbek.
Napjatá situace vznikla ve městě Bachčisaraj, kde místní vojenskou posádku ohrožují neoznačené obrněné transportéry a početná skupina ozbrojenců.
Rusko masivně posiluje své vojenské jednotky na východní straně Kerčského průlivu, úžiny mezi Černým a Azovským mořem oddělující východ Krymu od ruské pevniny.
V Kerči, na ukrajinské straně průlivu, obsadili trajektový terminál ruští vojáci. Rozhodnutí dál zvýšilo obavy z velkého přísunu ruských jednotek na Krym.
Ruský premiér Dmitrij Medveděv krátce poté vydal příkaz vytvořit státní firmu pro budování mostu nad Kerčským průlivem.
Prudce vyostřená konfrontace na Krymu zvýšila napětí ve východoukrajinských regionech obývaných ruskojazyčnou menšinou. V Doněcku zaútočil dav proruských radikálů na sídlo místní oblastní správy a obsadil jeho první dvě podlaží.
Útok je reakcí na výměnu na postu doněckého gubernátora, jímž se o víkendu stal z vůle nové kyjevské vlády Sergej Taruta. Dosavadní proruský gubernátor Andrej Šišackij byl z funkce odvolán.
Nepokoje před sídlem nově dosazeného gubernátora jsou hlášeny i z Oděsy, kde zatím Kyjevu věrní policisté tlaku demonstrantů odolávají. V Charkově se zformovala společenská organizace "Na obranu Charkova", jejíž členové hlídkují v hlavních ulicích.
Podle místních zpravodajských serverů nechtějí dopustit, aby se v Charkově opakovaly "výtržnosti výrostků z Pravého sektoru".
Ruské invazi na Krym se Západ snaží čelit diplomatickým tlakem a nabídkami hospodářské a finanční pomoci Ukrajině. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski varoval Moskvu před vážnými důsledky intervence na Krymu a Turecko vyjádřilo obavy o etnickou turkofonní menšinu krymských Tatarů.
Švýcarský ministr zahraničí Didier Burkhalter navrhl vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jíž nyní předsedá, na Ukrajinu. Stejný návrh předložily i Spojené státy, podle nichž by tato mise měla na Ukrajině za úkol pokusit se o "ochranu práv menšin".
Ruský ministr zahraničí Lavrov v Ženevě obvinil nové ukrajinské vedení, že chce využít svého vítězství k útokům na lidská práva a základní svobody. Konstatoval, že západní státy by měly odložit své geopolitické kalkulace a mít na zřeteli zájmy ukrajinského lidu.
Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina využít ruské vojsko "k normalizaci společensko-politické situace" na Ukrajině podle Lavrova "snad přivede radikály k rozumu".
Krymská krize stlačila kurz ruského rublu i hodnotu ruských akcií. Rubl klesl na nová rekordní minima vůči dolaru i euru, index ruských akcií MICEX se snížil o 9,1 procenta.
Ruská centrální banka pak zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu na sedm procent z dosavadních 5,5 procenta a v rámci podpory kurzu rublu prodala až deset miliard dolarů (téměř 200 miliard Kč).
Náměstek ruského ministra hospodářského rozvoje Andrej Klepač řekl, že hysterie na ruských finančních trzích by měla díky intervenci centrální banky polevit.
Česká exportní banka (ČEB) oznámila, že nebude kvůli krizi na Ukrajině financovat nové projekty v této zemi.
Zároveň nebude navyšovat úvěrové limity na existující projekty tuzemských firem na Ukrajině. Podle výroční zprávy za rok 2012 evidovala ČEB na Ukrajině úvěry za 2,3 miliardy korun.
