Evropská unie nehodlá s pomocí Ukrajině otálet. Jednostranné uvolnění obchodních bariér a první část finanční pomoci ze strany EU přijde už v příštích týdnech, uvedla mluvčí Evropská komise. Komise už také začala pracovat na přesné podobě možných opatření ve vztahu k Ruské federaci, které minulý týden zmínil unijní summit jako další opatření vůči Moskvě v případě, že v "několika dnech" nezačnou přímá jednání s Ukrajinou a nepřinesou výsledky.
"Jsme nadále znepokojeni chybějícím snižováním napětí v oblasti a naopak pokračujícími známkami zvyšování ruské vojenské přítomnosti, rostoucí izolací poloostrova od pevniny a zprávami o bití a únosech," řekla novinářům Maja Kočijancičová, mluvčí šéfky evropské diplomatické služby Catherine Ashtonové.
Připomněla, že pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) je nadále bráněno v přístupu na poloostrov. EU však dál věří, že řešení krize je v politickém jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které může být zprostředkována pomocí některého z dostupných mezinárodních mechanismů.
Mimořádný summit lídrů států a vlád osmadvacítky koncem minulého týdne zvolil "třístupňový přístup" ke krizi. Okamžitě zastavil rozhovory s Ruskem o uvolnění vízové politiky a přípravě nové vzájemné obchodní a partnerské dohody.
Dal ale především jasně najevo potřebu rychlého zahájení jednání mezi Kyjevem a Moskvou. Pokud by "v příštích dnech" takové rozhovory nepřinesly výsledek, pohrozila unie dalšími kroky, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku určitých osob. Mluvčí Ashtonové potvrdila začátek práce na jejich přípravě.
Ministři zahraničí EU se schází počátkem příštího týdne, další unijní summit je naplánován na 20. a 21. března. Do té doby by chtěl Kyjev s Bruselem podepsat politickou část asociační smlouvy. Takovou možnost potvrdil i český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Mohu potvrdit, že to je datum, o kterém se jedná," uvedl.
Vážné a dalekosáhlé následky pro vztahy mezi osmadvacítkou a Ruskou federací, včetně širokého vějíře dopadů do ekonomických oblastí, by mělo další ruské počínání vedoucí k destabilizaci situace, dodal summit.
Lídři zemí EU také ocenili balíček pomoci Ukrajině, představený o den dříve Evropskou komisí. Ten počítá v příštích letech s více než 11 miliardami eur (přes 300 miliard korun).
Podle mluvčí komise Piy Hansenové se nyní velmi intenzivně pracuje především na konkrétní podobě jednostranného otevření evropského trhu ukrajinskému zboží, které by mělo být prvním faktickým projevem realizace návrhů z balíčku.
"Umožní to Ukrajině výrazně výrazný užitek z možností, které jsou obsaženy v připravované obchodní dohodě," vysvětlila Hansenová. EU totiž ze své strany, tedy bez povinnosti Kyjeva plnit svou část dohody, ze své strany aplikuje opatření z rozsáhlé smlouvy o volném obchodu, jejíž podpis měl provázet loňské podepsání asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií.
Poté, co v nejbližší době mise Evropské komise dokončí svou nynější práci na Ukrajině a oznámí výsledky do Bruselu, bude podle mluvčí možné uvolnit první část slíbené makroekonomické pomoci. Podmínkou je ale také dosažení dohody mezi kyjevskou vládou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF), jehož tým nyní také situaci v Kyjevě hodnotí.
Už schválených je 610 milionů eur (asi 16,5 miliardy korun), komise navrhuje ještě další miliardu (cca 27 miliard korun).
