Přes 300 ruských vojáků spáchalo loni v ruské armádě sebevraždu, přestože stát se snaží zvyšovat výdaje na armádu a na zlepšení podmínek vojenského života. Prohlásil to dnes hlavní ruský vojenský prokurátor Sergej Fridinskij, jehož cituje agentura Interfax.
K budoucí prevenci sebevražd v armádě mají podle Fridinského pomoci i zkušenosti, které na tomto poli má armáda USA.
Podle ochránců lidských práv i některých bývalých velitelů je vysoká míra sebevražd v ruské armádě zapříčiněna jednak široce zakořeněnou kulturou násilí a pak také nepořádky a nezájmem velitelů, důstojnického sboru i části generality o problémy a život obyčejných vojínů. Rozsah šikany, kterou starší vojáci uplatňují vůči nováčkům, je prý alarmující a tisíce mladých mužů i jejich rodičů dělají každoročně vše, co mohou, aby se vojenské službě vyhnuly.
"Téměř jeden prapor vojáků, 341 lidí, byl loni nenávratně ztracen kvůli sebevraždám," řekl Fridinskij. Podle jeho slov se loni celkový počet sebevražd vojáků v absolutním vyjádření sice proti předchozímu srovnatelnému období snížil, ale proporcionální podíl sebevražd na "nebojových" ztrátách vzrostl.
Mnoho mladých mužů v Rusku je ochotno zaplatit lékařům či důstojníkům při vojenských odvodech, aby ze zdravotních důvodů získaly takzvané modré knížky, a to vše prý také z notorického strachu ze šikany, jíž jsou nováčci v armádě vystavováni. Podle agentury ITAR-TASS, která se odvolává na ruské ministerstvo obrany, je každoročně od vojenské služby osvobozeno na 100 tisíc mladých lidí, a to kvůli blíže nespecifikovaným psychologickým problémům.
Mezi nejznámější příklady šikanování v ruské armádě patří odstrašující případ vojína Andrej Syčova, kterému musely být po tvrdé šikaně amputovány obě nohy i pohlavní orgány. Kauza z roku 2006 vzbudila celosvětovou pozornost. Jak ale připomínají ruští ochránci lidských práv, podobných, byť méně drsných, případů jsou každý rok stovky.
Prokurátor Fridinskij dnes prohlásil, že polovina sebevražd v ruské armádě připadá na vojáky z povolání, jejichž služební podmínky jsou mnohem lepší než u vojáků základní služby. Obratu v dosavadní nepříznivé tendenci by podle Fridinského měla napříště napomoci hlavně prevence podle vzoru armády USA.
Tam se podle něj problému věnuje maximální pozornost. "Vojákům, kteří se ocitnou na prahu duševního zhroucení, se tam věnuje široký tým specialistů, nejenom lékařů, ve specializovaných rehabilitačních střediscích," řekl ruský prokurátor.
Nicméně i Američané mají své problémy. Za minulý rok bylo potvrzeno 89 sebevražd a v dalších 32 případech se jedná o možnou sebevraždu. Součet obou položek je vyšší než číslo z roku 2006, kdy dobrovolně ukončilo svůj život 102 vojáků. Právě před dvěma lety byl počet sebevražd nejvyšší od roku 1980, kdy si o nich armáda Spojených států začala vést záznamy.
Také vojákům Velké Británie se v Iráku psychické problémy nevyhnuly. „Nemůžu tam jít a střílet malé děti. Prostě nemůžu jít do Iráku," cituje britský list The Independent z dopisu na rozloučenou Peta Chelsea, který se doma zastřelil. Stal se od invaze do Iráku teprve pátým vojákem armády Jejího Veličenstva, který si vzal život.
