V sibiřském dole zahynulo přes padesát horníků
11.05.2010 14:23
Exploze v uhelném dole Raspadskaja je skutečnou pohromou pro celou ruskou ekonomiku, prohlásil gubernátor Kemerovské oblasti Aman Tulejev k neštěstí. To si podle posledních údajů vyžádalo 52 mrtvých. Šachta dodává plnou pětinu veškerého uhlí pro ruské hutnictví.
Obnovení plné těžební kapacity dolu Raspadskaja potrvá řadu let a vyžádá si velké finanční prostředky, doplnil gubernátora ředitel Raspadské uhelné společnosti Gennadij Kozovoj. Délka uhelných chodeb podle něj přesahuje 310 kilometrů. Vedení společnosti během posledních pěti let investovalo do zvýšení bezpečnosti práce jednu miliardu dolarů (přes 20 miliard korun).
Raspadskaja byla i z těchto důvodů považována za jednu z nejbezpečnějších šachet v zemi. Otevřena byla v roce 1973, ročně se tu těží osm až devět milionů tun koksovatelného uhlí. Zdejší zásoby uhlí se odhadují na 451 milionů tun.
Zatím největší neštěstí se na dole odehrálo v říjnu 1982, kdy výbuch metanu zabil 22 havířů. Z 52 obětí se zatím podařilo identifikovat zhruba 40 - polovina z nich jsou havíři a polovina záchranáři.
Podle gubernátora Tulejeva leží místo výbuchu v hloubi 500 metrů. Práci záchranářům komplikuje fakt, že do předpokládaného ohniska exploze musejí dojít pěšky 1500 metrů v plynových maskách. Záchranáři stále pohřešují 38 lidí. Do nemocnic bylo přepraveno přes 80 zraněných, stav osmi z nich je vážný a jednoho kritický. Dalších šest těžce zraněných bylo letecky dopraveno do Moskvy.
Místo neštěstí navštívil ruský premiér Vladimir Putin, který se v místních nemocnicích nejprve setkal se zraněnými horníky, a pak pozůstalé po obětech ujistil, že nejsou v neštěstí osamoceni.
"Nařizuji provést co nejpodrobnější vyšetřování okolností havárie a kroků konkrétních odpovědných osob," řekl premiér na poradě o likvidaci následků havárie.
Mezi těmi, kdo vyvázli, byly desítky zraněných. Na příkaz ruského prezidenta Dmitrije Medveděva byli někteří zranění přepraveni do moskevských nemocnic. Smrtelná neštěstí v ruských dolech nejsou ničím neobvyklým. Hlavní příčinou tragédií je především zastaralý technický stav zařízení na šachtách a často také nedodržování bezpečnostních předpisů.
V noci na 9. května do dolu nastoupila "sváteční" směna, která měla podle listu Izvestija dostat dvojnásobný příplatek, tedy přibližně o 500 rublů (asi 330 Kč) více než obvykle.
V ruských médiích se už objevila emotivní svědectví horníků, kteří přežili. Sergej Timofějev si po prvním výbuchu metanu naložil na záda kamaráda se zlomenou nohou a nesl ho dva kilometry v dýmu, kde nebylo vidět ani na dosah ruky. Na povrchu se však ukázalo, že skoro všichni z tuctu zraněných, které jejich kolegové vynesli, mezitím zahynuli.
Podle horníků první výbuch před jedenáctou večer spálil kyslík v šachtě, která se po druhé explozi o čtyři hodiny později přeměnila v ohnivou pec. Zachránili se jen ti, kdo dokázali po první explozi vyjít na povrch. Mezitím dispečerky na povrchu slyšely jen sténání a stále silnější nářek zraněných.
Foto: ČTK/AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.