Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi na 60 dní zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení úřadu prezidenta o tom informovala ukrajinská média.
Kyjev tak reaguje na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské úřady zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 23 námořníků. Zraněni přitom byli tři ukrajinští námořníci.
Text výnosu o vyhlášení válečného stavu v noci schválila ukrajinská bezpečnostní rada, která navrhla vyhlásit válečný stav okamžitě s dvouměsíční, tedy ze zákona maximální, platností. Prezident ale prohlásil že navrhuje na celém území státu vyhlásit válečný stav s platností od středečního rána, a to jen po dobu třiceti dnů.
Porošenko zároveň zdůraznil, že navrhovaný krok neovlivní termín konání prezidentských voleb naplánovaných na konec března příštího roku. Ukrajinská opozice prezidenta podezírá, že dramatickým opatřením hodlá datum voleb posunout, protože průzkumy veřejného mínění mu nedávají příliš šancí na vítězství. Stejný argument opakovaně používá i Moskva.
Porošenko podle agentury Unian délku navrhovaného válečného stavu zkrátil právě proto, aby nekolidoval se začátkem volební kampaně.
Nelze vyloučit další útoky
Prezident ve zdůvodnění svého postupu uvedl, že po agresivních akcích Ruska v Kerčském průlivu nelze vyloučit ani další, možná i pozemní útoky proti ukrajinské svrchovanosti. Vyhlášení válečného stavu nicméně podle Porošenka neznamená vyhlášení války. "Vůbec to neznamená, že by Ukrajina zahájila jakékoli útočné akce. S nikým se nechystáme válčit. Válečný stav se vyhlašuje výhradně kvůli obraně," citovala hlavu státu Ukrajinska pravda.
"Válečný stav neznamená, že bychom odmítali politické a diplomatické cesty k osvobození ukrajinských území," řekl prezident a dodal, že zavedení válečného stavu nebude omezovat ústavní práva a svobody občanů.
Podle Porošenkova dekretu má generální štáb ukrajinské armády zorganizovat protivzdušnou obranu klíčových vládních objektů a připravit částečnou mobilizaci. V nezbytném počtu mají být k "výcvikovým shromážděním" povolány armádní zálohy. Tajná policie SBU má posílit kontrarozvědnou činnost a pohraničníci mají zvýšit ochranu administrativní hranice mezi Ukrajinou a okupovaným Krymem. Jeden článek Porošenkova dekretu podléhá utajení.
Rusko před incidentem zpřísnilo kontrolu provozu v Kerčském průlivu s odůvodněním, že krymští Tataři a ukrajinští nacionalisté připravují teroristické útoky proti Krymskému mostu, kterým Moskva spojila okupovaný poloostrov s ruským územím. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova "oficiální ukrajinské osobnosti nejednou slibovaly zahájit přípravy k pumovému útoku proti Krymskému mostu".
