Vrcholná schůzka zemí G-20 v Petrohradě ztroskotala hned v dvojím směru. Hostitel Vladimír Putin ztrpčoval svému kolegovi z USA Baracku Obamovi jeho válečné choutky téměř na každém kroku. V otázce možnému útoku na syrský režim Bašára Asada se zúčastněné země neposunuly kupředu ani o jeden krok. Současně nechaly ležet ladem důležité otázky světové ekonomiky, kvůli nimž se oficiálně sešly.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan sice dnes tvrdil, že skoro všichni účastníci summitu G20 v Petrohradu souhlasili s potřebou operace proti Sýrii v reakci na srpnový chemický útok, ale spíše se tím ztrapnil. Ruský prezident předtím řekl přesný opak: podle něj většina byla proti.
Šéf Bílého domu bude nyní vyčkávat na verdikt Kongresu USA, který požádal o posvěcení vojenské trestné akce proti syrskému režimu. Obama zatím nemá jistou podporu ani jedné ze dvou kongresových komor, i když mu už někteří významní kongresmani vyslovili podporu.
O potřebě vojenského zásahu proti syrskému režimu v odvetě za to, že Damašek (údajně) použil chemickou munici chce Obama přesvědčovat Američany při svém televizním vystoupení v úterý v televizi.
Obama mezitím nařídil Pentagonu vypracovat rozšířený seznam možných cílů v Sýrii v reakci na zprávy o tom, že režim prezidenta Bašára Asada přemístil své jednotky v očekávání amerického útoku. Napsal to dnes americký list The New York Times s odvoláním na zdroje z Bílého domu.
Washington podle nich stupňuje žádosti o zapojení sil NATO.
Zatímco ještě nedávno mělo být cílem úderu amerických raket omezení bojové síly syrské armády a zároveň odstrašení před jejími novými chemickými útoky, nyní se Pentagon má zaměřit především na první část úkolu, tedy na ničení syrských cílů. Počet těchto cílů, kterých prý původně bylo na padesát, se má zvýšit.
Asad podle informací amerických a evropských špionážních služeb v očekávání amerického útoku přemístil část strategicky důležitých jednotek do bezpečnějších regionů.
Vojáky věrné režimu na kritických místech nahradil méně loajálními jednotkami a vězni, které prý hodlá využít jako lidských štítů. Některé jednotky byly prý přesunuty do škol a univerzitních kolejí.
Americká vláda chce plánování útoku podle těchto manévrů upravit. Poprvé zároveň připouští nasazení amerického a francouzského letectva, které by mělo syrské vojenské objekty napadnout.
Dříve se hovořilo pouze o použití raket s plochou dráhou letu Tomahawk odpalovaných z bojových lodí. Washington podle The New York Times zároveň zesiluje tlak na Severoatlantickou alianci, aby se její síly do akce zapojily.
Americké údery nemají mířit přímo na sklady chemických zbraní, protože taková akce by mohla způsobit katastrofu. Cílem mají spíš být vojenské jednotky, které se na výrobě a skladování jedovatých bojových látek podílejí.
Napadena mají být i velitelská stanoviště a raketové a dělostřelecké baterie, která údajně v srpnu chemický útok na předměstí Damašku provedly.
Šéf sboru náčelníků štábů USA Martin Dempsey už dříve naznačil, že americké zbraně budou útočit také na syrskou protivzdušnou obranu a sklady raket dlouhého doletu. Cílem celé akce má být zasazení citelných úderů syrské armádě. Rozsah plánované akce se ovšem podle činitelů Bílého domu zvyšuje "jen postupně, nikoli v násobcích".
