Ve válce na východě padlo na straně Kyjeva téměř 600 vojáků

Zahraničí
11. 8. 2014 15:20
Ukrajinská armáda ostřeluje Doněck (ilustrační foto).
Ukrajinská armáda ostřeluje Doněck (ilustrační foto).

Celkem 568 ukrajinských vojáků padlo a dalších 2210 utrpělo zranění od začátku operace vládních sil proti proruským separatistům na východě Ukrajiny. Oznámil to armádní mluvčí Andrij Lysenko s tím, že jde o stav k dnešnímu ránu a zahrnuje i padlé dobrovolníky. Moskva oznámila, že hodlá na Ukrajinu pod záštitou Červeného kříže vyslat humanitární pomoc. Předseda Evropské komise José Barroso ruského prezidenta Vladimira Putina varoval před vojenskou akcí Moskvy na Ukrajině pod jakoukoli záminkou, včetně humanitární.

Za předchozích 24 hodin si boje vyžádaly dalších šest mrtvých vojáků a 24 zraněných, citoval Lysenka web deníku Ukrajinska pravda. Dříve armádní analytik Dmytro Tymčuk informoval o zásahu sanitky s raněnými palbou z minometů, jakož i o ostřelování ukrajinských pozic z Ruska.

Obklíčenému Doněcku a Luhansku nyní hrozí humanitární krize a Moskva už minulý týden vyzvala k humanitárnímu příměří. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva a Kyjev se dohodly na detailech humanitární operace, která má být provedena pod záštitou Mezinárodního výboru Červeného kříže.

"Dnes mohu s opatrným optimismem říci, že všechny možné i nemožné překážky byly odstraněny," prohlásil Lavrov.

O ruském plánu vyslat na Ukrajinu humanitární pomoc telefonicky hovořil Putin s Barrosem. Ten šéfa Kremlu "varoval před jakýmikoli jednostrannými vojenskými akcemi na Ukrajině pod jakoukoli záminkou, včetně humanitární", uvedla Evropská komise.
Granát vlétl i do budovy vězení v Doněcku.

Boje na východě Ukrajiny propukly v polovině dubna a dosud neutichly. Od počátku konfliktu zahynulo podle odhadů přes 1500 lidí, z toho přes polovinu tvoří civilisté, dalších více než 4000 bylo zraněno.

Podle ukrajinské armády raketomety střílející z Ruska zničily ves Stěpanivka v Doněcké oblasti. "Kdysi kvetoucí ves, kde žilo více než tisíc lidí, je nyní zcela zničená palbou z raketometů. Ruské rakety zničily nejen domy Ukrajinců, ale i lidské sny a osudy," uvedl Unian s odvoláním na armádní komuniké.

Ve městě Horlivka, o které urputně bojují vládní síly a rebelové, v neděli dělostřelecký granát zasáhl místní katedrálu a zranil šest lidí, kteří se v chrámu schovávali před ostřelováním, oznámila dnes místní diecéze.

Ruská média varovala, že každodenní armádní ostřelování místní chemičky by mohlo vést ke katastrofálnímu úniku toxických látek, které by mohly postihnout lidi v okruhu nejméně tří set kilometrů, tedy i v Rusku a Bělorusku.

Plačící obyvatelky Doněcku se snaží opustit město.Dělostřelecký granát v noci na dnešek zasáhl věznici v Doněcku: jeden vězeň zahynul, tři utrpěli zranění a více než stovka vězňů utekla, oznámila místní radnice. "Ve věznici vypukla vzpoura a 106 trestanců uteklo. Část se k ránu do věznice zase vrátila," dodaly úřady.

Z uprchlíků se mezitím vrátilo za mříže 34, další prý slíbili, že tak učiní, ujistila vězeňská služba.

V samém městě dělostřelba poškodila tři domy, sklad, sedm garáží a tři automobily. Bez elektřiny se načas ocitlo několik čtvrtí. Palba prý pokračovala i dnes ráno.

Ukrajinská armáda se podle mluvčího Lysenka chystá k závěrečné fázi osvobození velkoměsta od separatistů, které se mezitím podařilo zcela odříznout od další povstalecké bašty Luhansku.

Poničená octavia u jedné ze zasažených budov v Doněcku."Pracujeme na osvobození obou měst, ale lepší je nejprve osvobodit Doněck, ten je důležitější," řekl mluvčí.

Na tiskové konferenci pak znovu vyzval civilisty k odchodu z obou měst. Armádní ofenziva ale podle něj musí pokračovat, aby separatisté nedostali čas přeskupit se a získat posily z Ruska.

V Luhansku, zcela odříznutém od elektřiny, vody i telefonického spojení s vnějším světem, podle místních úřadů přežívá skoro 250 tisíc lidí, asi polovička mírového počtu. Město je také bez dodávek potravin, léků a paliva, většina obchodů je zavřená. Kvůli ostřelování je mimo provoz i většina vozů pro odvoz odpadu.

Lavrov dnes kritizoval západní politiky, že nevidí potřebu zaslání humanitární pomoci. Veřejnost v Evropě a USA podle něj neví téměř nic o strádání lidí na jihovýchodní Ukrajině.

Autor: ČTK , ReutersFoto: ČTK/AP

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ