Jak pokračují boje a bombardování ze strany vládních jednotek, hledá stále více uprchlíků z východní Ukrajiny útočiště v sousedním Rusku. Na hraničních přechodech čekají dlouhé kolony běženců. Rusové se o ně podle dostupných informací snaží starat maximálně vzorně. Navíc prakticky bez zahraniční pomoci. Kolik však nešťastníků uprchlých nebo vyhnaných z jejich ukrajinských domovů v Rusku skutečně je, o to se vedou spory.
Z čísel se stalo důležité politikum. Každá ze stran ukrajinského konfliktu se snaží obvinit z tragédie tu druhou. Jak tomu často bývá, propaganda a utrpení se mísí dohromady.
Kolik osob opustilo od začátku bojů východ Ukrajiny směrem do Ruska (a na Krym), je obtížné zjistit. Věc znesnadňuje fakt, že ve většině regionů, kam se běženci uchylují, chybějí jejich centrální registry. Příslušná infrastruktura se teprve buduje.
Úřady si tak protiřečí a publikují rozdílné statistiky.
Nezpochybnitelné nicméně je, že migrace obyvatel na východě Ukrajině v uplynulých dnech a týdnech výrazně zesílila. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA), který spadá pod OSN, registroval ve své zprávě z konce června 54 400 vnitřních uprchlíků, koncem července už hovořil o 101 617 interních vyhnancích.
Obrovské rozdíly v uváděných číslech jsou však u těch, kteří zamířili do Ruské federace. Podle prohlášení ruského velvyslance při OSN Vitalije Čurkina ze středy tohoto týdne přijalo Rusko už na 800 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. OSN ale uvádí, že do Ruska uchýlilo "jen" 168 tisíc lidí. Desítky tisíc údajně podaly žádost o azyl.
V chaosu východní Ukrajiny lze přitom pochybovat jak o cifrách OSN, tak ruských úřadů. Zvláště velký otazník se vznáší nad číslem 800 tisíc běženců.
Na přelomu července a srpna mluvila Federální migrační služba Ruské federace o 490 tisících lidech, kteří utekli z Ukrajiny do Ruska, zatímco ministerstvo pro mimořádné situace RF operovalo s číslem přes 570 tisíc.
Už jenom tyto a další rozdíly v počtu uprchlíků z ruských zdrojů vzbuzují pochybnosti o jejich spolehlivosti a současně podezření, že se úmyslně zvyšují. To zapadá i do rétoriky místních politiků, kteří rádi zdůrazňují, že jih Ruska zažívá "humanitární katastrofu".
To ovšem neznamená, že tomu tak není - byť jde možná o tragédii o něco menších rozměrů. V Rostovské oblasti vyhlásili stav nouze. Podle nezávislých lidskoprávních organizací (NGO) započítává Rusko mezi uprchlíky i část ukrajinských občanů, kteří nepřekračují hranice jako běženci.
Podle oficiálních statistik přijelo letos od ledna do Ruska 2,7 milionu lidí s ukrajinským pasem. Zpátky na Ukrajinu se jich vrátilo 2,1 milionu. V počtech dělají zmatek také ukrajinští gastarbajtři a uprchlíci, kteří se zprvu neobrátí na úřady, neboť našli útočiště a pomoc u příbuzných a známých. Některé zprávy NGO dokonce tvrdí, že takových je většina. Nejvíce je uprchlickou vlnou zasažena už zmiňovaná Rostovská oblast.
Nezávislí odhadují, že běženců je zde přes 100 tisíc, přičemž se ale neví, kolik z nich je odkázáno na pomoc státu. Ten zřídil u hranic čtyři přijímací centra.
Jedno z nich stojí u Černikova. I když sestává hlavně ze čtyř desítek stanů, pro uprchlíky zde mají vše potřebné: sanitární zařízení, ošetřovnu, velkou kuchyň, půjčovnu kol a šlapacích autíček, televize anebo místo pro bohoslužby (bible zdarma, svěcenou vodu přivážejí v PET lahvích). Pro děti je zde dům na hraní, v němž je vedle plyšáků a hraček i modelová železnice.
Většina zdejších uprchlíků nemá v Rusku žádné příbuzné a čeká na pomoc rostovské vlády. Ta pracuje rychle. Lidé spí ve stanech nejvýše tři dny, pak je do své evidence převezmou federální migrační úřady, které je rozdělují po celém území federace. Někteří běženci zůstanou na jihu Ruska, další zamíří třeba do Petrohradu, jiní doufají v lepší nový život na Sibiři nebo na Dálném východě. Část se dozví už u Černikova, kde by mohli získat pracovní místo.
Moskva nabízí uprchlíkům udělení dočasného azylu v urychleném řízení.
Líčení lidí z tábora u Černikova jsou si velmi podobná. Vzali nohy na ramena před vojáky a gardisty, kteří jsou věrní Kyjevu. V jejich dosavadních domovech se už nedá žít, říká většina z nich. Mluví o vládě fašistů a junty.
Pro některé uprchlíky hraje hlavní roli víra, že v Rusku je čeká lepší život než na zbídačené Ukrajině. Uprchlíci také unisono chválí roli Ruska.
Moskva se snaží ukázat svou pomoc běžencům v co nejlepším světle. Do táborů jsou zváni novináři, organizují se rozhovory. Je zřejmé, že část z toho je inscenovaná, ale i tak zaslouží Rusové za svou pomoc uprchlíkům všeobecně pochvalu. Souhlasí s tím i Mezinárodní Červený kříž, který navštívil některá uprchlická zařízení bez ohlášení, nečekaně. Ruské úřady podle jeho činovníků pracují profesionálně.
Jak už bylo řečeno, o migranty z Ukrajiny se nestará jen stát, ale také soukromé osoby, nevládní organizace a četní dobrovolníci. V Rostově má odbočku i známá organizace Memorial s centrem v Moskvě.
Aby mohli legálně zůstat v Rusku, potřebují uprchlíci dočasný azyl, provizorní povolení k pobytu či dočasné pracovní povolení.
Každá z těchto variant je spojena s různými právy, povinnostmi a s odlišnou dobou povolení k pobytu. Pokud někdo získá utečenecký pas, musí odevzdat pas ukrajinský. Většina uprchlíků od Černikova chce zůstat v Rusku trvale, někteří chtějí požádat o ruské občanství.
Nevěří, že se situace na Ukrajině rychle zlepší. Nechtějí žít pod nadvládou "kyjevských fašistů".