Ukrajina
Vrací se studená válka? Analytici se v hodnocení rozcházejí
17.03.2014 21:00
Ruské obsazení Krymu a další výhrůžky Moskvy vůči Ukrajině oživily strach, který se po pádu Berlínské zdi v roce 1989 postupně vytratil, píše agentura Reuters. Jde o návrat studené války? V tom se analytici, které zahraniční agentury oslovily, rozcházejí. Jedni mají jasno: spolupráce mezi Západem a Ruskem, jak jsme ji doposud znali, skončila, na místě je naopak analogie se studenou válkou. Podle druhých tomu tak není, ale to hlavně kvůli tomu, že jsou obě strany vzájemně velmi provázané a na sobě závislé.
Jaký bude dopad krize vyvolané snahou ruského prezidenta Vladimira Putina zabránit Ukrajině v přibližování k Evropské unii, zatím není jasné. Je třeba si ještě počkat na to, zda půjde o takový mezník v mezinárodních vztazích jako bylo 11. září 2001 a útoky Al-Káidy na New York a Washington či rozmístění sovětských raket na Kubě v roce 1962.
Už nyní je ale jasné jedno: hrozí, že konflikt může přerůst do ještě větších rozměrů a dokonce i do války. "Vítejte ve studené válce číslo dvě," napsal ruský analytik Dmitrij Trenin ve svém článku v časopisu Foreign Policy. "Nedávný vývoj ukončil období partnerství a spolupráce mezi Západem a Ruskem, které obecně během čtvrtstoletí po skončení studené války převažovalo," dodal Trenin.
A ruský politolog není jediný, kdo považuje boj za Ukrajinu za největší mezník v evropské bezpečnosti od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Je pravdou, že již nejspíš nedojde k jaderné konfrontaci a hromadění vojenských sil na obou stranách, nicméně dopad na jiné bezpečnostní problémy a světovou ekonomiku může být obrovský. Znovu mohou být například rozdmýchány některé ze "zamrzlých" konfliktů, například v Moldavsku, Ázerbájdžánu či Gruzii.
Někteří z politiků se obávají, že současná situace by mohla vést k tomu, že Rusko přestane se západem spolupracovat na vyřešení důležitých mezinárodních problémů, což je například situace kolem íránského jaderného programu, občanské války v Sýrii, bezpečnosti v Afghánistánu nebo situace v Severní Koreji vzhledem k jejímu nepředvídatelnému vůdci.
Velmi nepříjemné je rovněž zjištění, že na rozhodování ruského prezidenta nemá vliv ani Německo a kancléřka Angela Merkelová, které se přitom vždy v minulosti dařilo najít s Putinem alespoň trochu společnou řeč a nějakým způsobem ho ovlivnit.
Nynější kroky Ruska mají navíc mnohem větší dopady, než měla vojenská intervence Moskvy v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008. "Ukrajina je jiná. Je na zlomové linii a je příliš velká," říká Constanze Stelzenmüllerová, autorka nedávné rozsáhlé studie o nové zahraniční a bezpečnostní politice Německa. "Začíná éra soutěžení. Proto si myslím, že analogie se studenou válkou je přesná. Pokud jste v Berlíně, cítíte to tak," dodává.
Odborníci oslovení agenturou AP to ale vidí trochu jinak. O druhou studenou válku prý nejde, a to hned z několika důvodů. Komunismus už dávno není obávaným nepřítelem a Rusko a Západ jsou na sobě vzájemně ekonomicky závislí. Jejich ekonomiky jsou natolik ekonomicky propojené, že by bylo obtížné vrátit se do doby "hermeticky uzavřeného boje nás proti nim", napsala AP.
Americké firmy jako například McDonald's a Pepsi mají v Rusku obrovský odbyt, stejně tak s Ruskem čile obchodují v mnoha oblastech státy Evropské unie. A Rusko zásobuje třetinu Evropy svým plynem. Moskvu ale přitom může krize zasáhnout víc než Západ. Rusko je závislé na příjmech z ropy a plynu, které tvoří více než dvě třetiny exportu země. Polovina ruského exportu směřuje do Evropské unie a bohatí Rusové si oblíbili místa jako je Londýn, kde si kupují domy a v tichosti provozují své podniky.
"Londýn je mnohem důležitější pro Rusy než Rusové pro Londýn," myslí si odbornice na nemovitosti Yolande Barnesová. Rusové si prý kupují pouze 2,5 procenta významných londýnských nemovitostí.
Také rétorika, jako slova o "nebezpečné eskalaci" nebo že se nacházíme "na pokraji katastrofy", a k tomu zvýšená vojenská přítomnost v Evropě připomínají napětí známé ze studené války. Zatím to nevypadá, že by se chtěl Západ pouštět do nějakého vojenského konfliktu. Krize se ale může ještě vyhrotit. Jestliže Rusko pošle své vojáky na východ Ukrajiny, může to vést k rozmístění vojáků NATO ve východní Evropě, myslí si bývalý americký velvyslanec v České republice Adrian Basora. "To by byla extrémně nebezpečná situace," říká.
I v tomto případě je ale vysoce nepravděpodobné, že by to vedlo k celosvětové konfrontaci. I vzhledem k tomu, že čínský prezident Si Ťin-pching se zatím nepřiklonil na žádnou ze stran a vyzývá jen ke klidu a zdrženlivosti.
Je pravdou, že Putin již před určitou dobou zahájil modernizaci ruské armády a ruský ministr obrany minulý měsíc prohlásil, že země se snaží rozšířit svou vojenskou přítomnost ve světě. Tedy, že usiluje o to, aby její námořní lodě mohly využívat přístavů v Alžírsku, Nikaragui, Venezuele, Vietnamu, Singapuru, na Kubě či na Kypru. Podle Matthewa Clementse z časopisu Jane's Intelligence Review jsou ale schopnosti Ruska "provádět operace po celém svět poměrně omezené".
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.