Pro nezbytnou reformu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se dnes na summitu OBSE v kazašské Astaně vyslovil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Svůj potenciál podle něj organizace ztratila. V obdobném duchu se vyjádřila také šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová, francouzský premiér François Fillon a další politici. Za Česko je na summitu ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
"Je třeba OBSE modernizovat - styl i formu jeho akcí. Ve skutečnosti organizace začala ztrácet svůj potenciál, to je třeba otevřeně říci," zdůraznil Medveděv, který zvláště požadoval preciznější právní základ.
Na prohloubení spolupráce 56 členských zemí OBSE apelovala šéfka americké diplomacie, podle níž organizace potřebuje konkrétnější akční rámec. "Nepožadujeme jenom silný dokument opakující ideje, ale také akční rámec zaměřený do budoucnosti," řekla Clintonová.
Zmínila nestabilitu v Kyrgyzstánu a v Afghánistánu a krize v bývalých republikách Sovětského svazu - separatismus v Podněstří, konflikt mezi Ázerbájdžánem a Arménií kvůli Náhornímu Karabachu a situaci v Gruzii.
Jako i jiní řečníci vyjádřila politování nad tím, že OBSE není přítomna v Gruzii, kde v srpnu 2008 došlo k ozbrojenému konfliktu mezi Tbilisi a Moskvou.
Podle francouzského premiéra Fillona musí být OBSE reformována, aby mohla být v budoucnu mnohem efektivnější a aby byla schopná rychleji reagovat.
Moskva požaduje novou evropskou bezpečnostní architekturu, přičemž argumentuje i tím, že nynější zásady spolupráce uvnitř OBSE prý nebyly s to zabránit válce v Gruzii. OBSE je poznamenána především spory mezi Ruskem a Západem, který hlavně trvá na lidských právech a demokracii, jakož i na územní celistvosti Gruzie.
Podle místních analytiků lze v Astaně očekávat ruskou diplomatickou ofenzivu, jejímž hlavním bodem bude návrh na vybudování nové bezpečnostní architektury na eurasijském kontinentu. Optimisté nevylučují, že Medveděv vyšle pozitivní signály ohledně řešení sporu mezi Ruskem a Moldavskem kolem Podněstří, určitého pokroku může být dosaženo i v konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Kritickým problémem pro region postsovětské Střední Asie je válka v Afghánistánu.
Astanský summit, první po dlouhých 11 letech, se nečekaně stává velkou diplomatickou schůzkou po zveřejnění kompromitujících dokumentů na portálu WikiLeaks.
Podle očekávání médií by měla americká ministryně Hillary Clintonová svým diplomatickým partnerům vysvětlit obsah diplomatických depeší, které se často nešetrně dotkly řady z jejích diplomatických partnerů. Z Astany se Clintonová vydá na návštěvu Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Bahrajnu.
Summit v Astaně svolal Kazachstán, který letos vykonává rotující funkci úřadujícího předsedy OBSE.
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev se během předsednictví snažil budovat obraz své země jako diplomaticky aktivního, odpovědného státu, ale narážel přitom na silný odpor mezinárodních nevládních organizací.
Ty poukazují na bezohledné potlačování opozice, nedodržování základních demokratických principů a faktickou diktaturu Nazarbajevovy rodiny a klanu místních ropných magnátů.
Od ledna 2011 převezme předsednickou roli OBSE Litva.
