Krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Krymská republika. Požádal zároveň o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt. Jak na to zareaguje Kreml, však nelze s jistotou říci. Není vyloučeno, že po nedělním referendu, které se na Krymu bouřlivě oslavuje, ruský prezident trochu couvne. Západ je proto v konkrétních sankcích stále opatrný.
Podle tiskové služby parlamentu pro rezoluci "O nezávislosti Krymu" hlasovalo 85 ze 100 poslanců. V rezoluci se uvádí, že parlament se "obrací na Ruskou federaci s návrhem přijmout Krymskou republiku do Ruské federace jako nový subjekt se statusem republiky". Obdobnou rezoluci již dříve schválilo město Sevastopol, které má v rámci Krymu formálně zvláštní status.
Vyhlášení nezávislosti navazuje na výsledky referenda, při němž se pro připojení k Rusku vyslovila drtivá většina obyvatel poloostrov,- přesně 96,8 procenta.
Výsledek nezahrnuje hlasování v největším krymském městě Sevastopolu, které je samostatnou správní jednotkou a hlasuje odděleně. Podle zpřesněných konečných výsledků se vyslovilo pro spojení s Ruskem 1 233 002 hlasujících. K volebním urnám se dostavilo 83,1 procenta obyvatel Krymu, kteří mají volební právo.
Pro druhou alternativu, tedy zachování autonomního statusu v rámci Ukrajiny s právem pozdějšího připojení k Rusku, se vyslovilo 31 997 lidí, což je 2,5 procenta hlasujících. Zbytek hlasů byl neplatný.
Krymská města byla celou noc na nohou, v ulicích manifestovaly davy v povznesené náladě a oslavovaly vidinu návratu domů do lůna Ruska. Na náměstích vlály ruské, krymské a sovětské vlajky, auta vyzdobená ruskou trikolorou se zapnutými klaksony projížděla ulicemi a lidé hlasitě skandovali: "Vracíme se!"
Podle šéfa parlamentu Vladimira Konstantinova budou jednotky ukrajinské armády dislokované na poloostrově rozpuštěny. Agentura ITAR-TASS oznámila, že přes 500 ukrajinských vojáků už dnes opustilo své ubikace v Sevastopolu a soustředilo se na dočasných shromaždištích vyhrazených městem. Krymské úřady údajně budou zajišťovat jejich životní potřeby příští tři měsíce.
Krymský parlament dnes zároveň schválil změnu svého jména, které má napříště znít "Státní rada Krymské republiky" místo dosavadního Nejvyšší rada Krymské autonomní republiky. Poslanci zároveň schválili výzvu OSN a všem státům světa s žádostí o uznání.
Ukrajinský státní majetek, který se v době vyhlášení nezávislosti nacházel na území Krymu, přijatá rezoluce prohlašuje za "státní majetek Krymské republiky". Od 30. března má na poloostrově platit moskevský čas.
Ještě dnes má pak podle Aksjonova do Moskvy odletět delegace krymských poslanců, která má s ruskými partnery projednat náležitosti připojení.
Podle Sergeje Šatalova, náměstka ruského ministra financí zodpovědného za daňovou správu, bude na Krymu po jeho připojení k Rusku zaveden speciální daňový režim.
"Bude zapotřebí přikročit k hlubokým změnám zákonů, mimo jiné ke změně celního a daňového systému a daňové registrace fyzických a právnických osob a k vypracování pravidel adaptace na ruský daňový systém," řekl Šatalov. To vše se podle něj musí odehrát během přechodného období.
"Nevylučuji, že bude zapotřebí přikročit ke speciálnímu daňovému režimu," řekl ruský činitel bez dalších podrobnosti.
Převratová, prozápadní vláda v Kyjevě zuří. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk hrozí politikům na Krymu, kteří stojí za vyhlášením referenda, katastrofálními důsledky. Ukrajina je prý bude pronásledovat do konce jejich dnů, země jim bude hořet pod nohama...
Kyjev odstartoval další pokus o mobilizaci. V minulých týdnech ale podobné snahy dopadly spíše žalostně a podle řady komentátorů se jasně ukázalo, že za novou, stále nelegitimní ukrajinskou vládu nemají Ukrajinci chuť bojovat.
Parlament Ukrajiny dnes schválil částečnou mobilizaci armády. Jejím cílem je povolat 40 tisíc záložníků.
Polovina z nich má být začleněna do ozbrojených sil, zbylých 20 tisíc do právě vytvářené národní gardy.
Poslanci krok zdůvodnili vyostřením situace v zemi a vměšováním Ruska do vnitřních záležitostí země. Pro mobilizaci hlasovalo 275 zákonodárců a 33 se zdrželo hlasování.
Napětí. Putin se (snad jasně) vyjádří v úterý
Ruská Státní duma má v úterý schválit prohlášení na podporu krymského referenda. Týž den podle tiskové služby parlamentu promluví k poslancům obou komor prezident Vladimir Putin. Podle místopředsedy Státní dumy Ivana Melnikova má šéf Kremlu vyjádřit své stanovisko k dnešní rezoluci krymského parlamentu o nezávislosti poloostrova a k jeho žádosti o připojení k Rusku.
Putinovo poselství má být podle Melnikova adresováno oběma komorám ruského parlamentu: Státní dumě i Radě federace. Jeho začátek je ohlášen na 12.00 SEČ. Státní duma má podle ruských poslanců zasedat od sedmi ráno a jednat má zhruba pět hodin. Před polednem SEČ se poslanci odeberou do slavnostního Georgijevského sálu v Kremlu, kde k zastupitelům dolní i horní komory promluví prezident.
O obsahu jeho projevu ruská média nespekulují. Putin by měl zaujmout stanovisko k čerstvě vyhlášené nezávislosti Krymu, k níž se tamní poslanci odhodlali přes rozhodný nesouhlas Kyjeva a velké většiny světového společenství.
Podle zákona z roku 2001, který reguluje přijímání nových subjektů Ruské federace, musí žádost o připojení nejprve schválit hlava státu. Až po ní se návrhem zabývají komory ruského parlamentu a ústavní soud. Všeobecně se očekává, že Putin připojení Krymu podpoří.
Západe, kušuj .Není nic demokratičtějšího neže referendum
Rusko je připraveno se "západními partnery" jednat o jakékoli záležitosti týkající se Ukrajiny s výjimkou nedělního referenda. Novinářům v Moskvě to dnes řekl Vjačeslav Timčenko, místopředseda poslanecké frakce vládní strany Jednotné Rusko v dolní parlamentní komoře. "Krym je třeba od dnešního dne považovat za součást Ruska," řekl poslanec.
Podle Timčenka je Moskva připravena jednat se Západem o čemkoli včetně hospodářské pomoci Ukrajině. "Nezvratné jsou jen výsledky referenda. Krym už řekl své slovo a patří Rusku," prohlásil.
Podle předsedkyně bezpečnostního výboru Státní dumy Iriny Jarové ve světě neexistuje demokratičtější forma vyjádření vůle národů než referendum.
Pokud Západ výsledky hlasování odmítá uznat, pak jde o "diskriminaci jak z hlediska mezinárodního práva, tak z hlediska demokratických procedur".
Mezi gratulanty ruskojazyčnému Krymu se dnes zařadil i vicepremiér Dmitrij Rogozin, radikální ruský nacionalista, který je podle moskevských novinářů jedním z hlavních kandidátů na zařazení do sankčního seznamu Evropské unie a USA. Krymský plebiscit označil za velkolepou demonstraci národního ducha Rusů.
"Výsledky hlasování svědčí o nadějích, které obyvatelé Krymu spojují s Ruskou federací. Tyto naděje musíme vrchovatě naplnit," řekl Rogozin agentuře ITAR-TASS.
