Syn bývalého ruského prezidenta a nynějšího premiéra Dmitrije Medveděva nevyslyšel otcovy výzvy napravit palčivý nedostatek inženýrů v zemi a chce se stát právníkem. Jako jeho otec. Ten ještě jako prezident žertoval, že si i jako právník našel "docela dobrou práci". Přitom ovšem Medveděv právě v prezidentské funkci vybízel mládež, aby se věnovala inženýrským oborům tolik pro zemi potřebným.
"Ilja se dostal hned na tři školy. Docela dobře napsal olympiádu, která platí pro moskevskou a petrohradskou univerzitu, a také udělal přijímací zkoušky na Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO)," pochlubil se dnes před novináři synovými úspěchy ministerský předseda.
Dodal, že ze tří prestižních univerzit si potomek vybral studium mezinárodního práva na MGIMO.
K absolventům této diplomatické akademie patří plejáda diplomatů a politiků v někdejším východním bloku, například český eurokomisař Štefan Füle či šéfové slovenské diplomacie Eduard Kukan, Ján Kubiš a Miroslav Lajčák.
Jiná absolventka MGIMO, Bulharka Irina Bokovová, se před třemi lety stala první ženou v čele UNESCO.
Ačkoli v Česku se na absolventy MGIMO občas hledí skrz prsty, v Rusku je škola stále považována za elitní a jako jedna z mála si může své studenty vybírat, zatímco ostatní univerzity musejí posluchače přijímat podle výsledků státních maturit.
Medveděv prozradil, že o studiu práv se s ním syn radil už před lety, školu si však teď vybral sám.
V každém případě premiérovo sdělení nahrálo na smeč jízlivým komentátorům, kteří připomínají, že Medveděv ještě jako prezident burcoval mladé lidi, aby raději studovali technické obory, protože zemi chybějí desetitisíce inženýrů nezbytných pro modernizaci ekonomiky. Ta se nyní opírá hlavně o vývoz surovin.
Přijímací zkoušky Ilja Medveděv podle médií složil bezmála "s odřenýma ušima" - výsledek stačil na 70. místo mezi 77 přijatými studenty oboru mezinárodního práva. A to v testu ze 100 možných bodů získal 95. Medveděv starší z toho vyvodil, že státní maturity bude třeba zdokonalit.
