Kremelská rošáda
Z Putina už se pomalu stává Medveděv. A obráceně

Do "kremelské rošády", kdy si prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin prohodí funkce, zbývá ještě osm měsíců a dvoje volby. Ale chvílemi se zdá, že se oba politici do nových rolí už začínají vžívat.

Medveděv ve středu obcházel zvenigorodské domácnosti, aby se poptal, zda mají v bytech dost teplo, a u starosty zjišťoval, kolik má ve městě kotelen. "Je to darebáctví," tepal pak na poradě provinční byrokraty, kteří v létě zaspali přípravy na zimu. Putin tou dobou debatoval se spisovateli o stavu ruské literatury a knižního trhu a zároveň vyvracel fámy, že je tichým společníkem tajnůstkářského obchodníka s ropou Gennadije Timčenka.

Až dosud se "chození mezi lid" s televizními kamerami za zády zdálo být koníčkem šéfa vlády, zatímco debaty obstarával spíš šéf státu. Nadcházející střídání rolí ve vládnoucím tandemu si však zřejmě žádá retuše v image.

Od minulé soboty je všem jasné, že Putin se do Kremlu vrátí. Ale politologové a komentátoři si už lámou hlavu nad otázkou, jaký Putin to bude.

The New York Times už předpověděl, že "Putin 2.0" převezme agendu svého předchůdce, jehož rétorika dlouho budila naděje liberálů a Západu, že se Kreml odvrátí od poloautoritářského režimu, nastoleného v Putinově prezidentské éře let 2000 až 2008.

Skutečně, premiér během uplynulého týdne s nebývalou vřelostí hovořil o ochráncích lidských práv, o potřebě sepětí lidí a úřadů, zasazoval se za "e-vládu" místo štosů úředních lejster a dokonce brojil proti notorické korupci při státních zakázkách. To vše bývala Medveděvova doména.

"Putin se ukazuje z nové stránky," usoudil anglojazyčný list The Moscow Times. Ale premiérův mluvčí Dmitrij Peskov popírá, že by ministerský předseda chtěl vylepšovat svou pověst. V možnost Putinovy změny nevěří ani občanský aktivista Valerij Borščov, který se jako člen prezidentské rady pro lidská práva zasazuje o objasnění smrti právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení.

"(Putin) je silně proti reformám a udělá vše, aby ochránil kliku lidí ze silových resortů (obrany, vnitra a tajných služeb)," tvrdí.

Právě za minulostí agenta tajné služby mnozí vidí zdroj Putinovy schopnosti přizpůsobit se rozdílným prostředím a umně vycházet jak s pastevci, tak s literáty. V debatách s intelektuály připouští i odvážné dotazy na "bolavé" otázky. "Na spisovatele je Putin vždy hodný," objasňuje opoziční poslanec Ilja Ponomarjov. Ale myslí si, že z premiérovy strany jde o cynismus.

I jako prezident dokázal Putin vystřídat hodně rolí, od liberála a holubice po znárodňovatele a jestřába, který vztahy se Západem dovedl na pokraj nové studené války. 

Mnozí čekají změny k horšímu. Po internetu už kolují vtipy o "Vladimiru Věčném" a o tom, že "Putinem odteď bude Putin", jakož i obrázky, připodobňujícího Putina k letitému sovětskému vůdci Leonidu Brežněvovi.

Pokud by Putin setrval v Kremlu zase dvě období, nyní šestiletá, vládl by ještě déle než Brežněv, symbol stagnace, z níž se Sovětský svaz už nevzpamatoval.

Prý nejde jen o jízlivou nadsázku. "Podobnost je očividná," míní komentátor stanice Echo Moskvy Nikolaj Troickij. Brežněv a Putin by si mohli notovat nejen v motoristické vášni či v "dělání pořádku" po divočinách svých předchůdců, ale hlavně v pohledu, že netřeba nic měnit a že za nehybností poměrů se skrývá skutečné blaho lidu.

Už dříve se objevila kniha s názvem "Proč se Brežněv nemohl stát Putinem" a s myšlenkou, že Putin je vlastně pokračovatelem lepších stránek Brežněvovy politiky sice hodně relativního, ale stabilního blahobytu, po kterém mnozí Rusové dodnes vzdychají.

Takové srovnání pamětníky hněvá. "Za Brežněva se nežilo špatně. Všichni měli práci, nikdo nehladověl, dal se získat byt a rodiče mohli pustit děti na dvorek, aniž by se báli maniaků a toulavých psů.

Odpůrce režimu už neposílali do táborů jako za Stalina a ti se museli hodně snažit, aby je zavřeli. Možná to nebyly nejlepší časy, ale rozhodně lepší než teď," napsal jeden z rozhořčených blogerů.