Žeňte medvěda
Zaplatí Západ 300 miliard, aby Ukrajinu povyrval Moskvě?

Minimální částka, kterou Ukrajina potřebuje ke stabilizaci své ekonomiky, je 15 miliard dolarů (přes 300 miliard korun). V ukrajinské televizi to v neděli večer prohlásil jeden z opozičních vůdců Arsenij Jaceňuk. Zajistit by ji měl "široký podpůrný program" Mezinárodního měnového fondu a pomoc Evropské unie i dalších mezinárodních organizací. Peníze by podle Jaceňuka měla Ukrajina dostat po provedení ústavních reforem a ustavení nové vlády kontrolované opozicí.

Suma 15 miliard dolarů je totožná s částkou, kterou Ukrajině koncem loňského roku slíbil ruský prezident Vladimir Putin po zrušení plánovaného ukrajinského podpisu pod smlouvou o přidružení k Evropské unii.

Moskva se kromě toho zavázala, že sníží o třetinu cenu zemního plynu, který Ukrajině dodává. Kreml opakovaně tvrdí, že své sliby dodrží bez ohledu na složení ukrajinského vládního týmu.

O ústavních reformách má ukrajinský parlament jednat v úterý. Opozice žádá návrat k ústavě z roku 2004, kdy tehdejší parlament ovládaný prozápadními revolucionáři omezil pravomoci prezidenta a posílil naopak úlohu parlamentu. Prezident Viktor Janukovyč po vítězství v prezidentských volbách v roce 2010 tento stav fakticky zrušil, když prosadil zavedení prezidentského systému. Svůj krok zdůvodnil potřebou provedení nepopulárních hospodářských reforem.

Jaceňuk v nedělním televizním pořadu informoval o hlavních bodech politického a ekonomického programu, které chce opozice v případě převzetí moci realizovat. Na předním místě je odstranění monopolů, jejichž prostřednictvím podle opozice oligarchové ovládají ukrajinskou ekonomiku.

Opoziční program počítá i s reformou ukrajinské energetiky, kterou chce zbavit závislosti na ruském plynu. Spoléhá přitom na využití vlastních zdrojů, zejména zásob břidlicového plynu a nevyužitých ropných zásob. Součástí opozičních plánů je boj s korupcí a daňová reforma.

Šéfka diplomacie EU Catherine Ashtonová o víkendu deníku Wall Street Journal řekla, že unie a USA pracují na plánu poskytnutí krátkodobé půjčky Ukrajině.

Jejím cílem podle Ashtonové je pomoci případné přechodné vládě, aby mohla provádět potřebné politické a hospodářské reformy a připravit nové prezidentské volby. Poskytnutá částka nebude podle unijní představitelky zanedbatelná, konkrétní čísla však Ashtonová neuvedla.

Ukrajinský mučedník se kurýruje v Litvě

Údajně mučený ukrajinský opoziční aktivista Dmytro Bulatov dorazil v noci na dnešek do litevského Vilniusu. V tamní nemocnici podstoupí léčbu zranění, která prý utrpěl při únosu. Informovaly o tom zpravodajské servery.

Pětatřicetiletý Bulatov odletěl v neděli z Ukrajiny a přes lotyšskou Rigu dorazil po půlnoci do Vilniusu. Tam ho sanitka odvezla na kliniku. Litva nabídla ukrajinskému opozičníkovi bezplatnou léčbu.

Bulatova v lednu unesli neznámí pachatelé, kteří jej prý mučili po celou dobu, kdy byl pohřešován. Ukrajinským médiím vylíčil, že se ho únosci, údajně mluvící s ruským přízvukem, mimo jiné pokoušeli ukřižovat a uříznout mu ucho.

Bulatov patřil k vůdcům kolon opozičně naladěných motoristů, protestujících i u rezidence ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Zmizel 22. ledna, údajně právě v době, kdy příslušníci policejní jednotky Berkut zbili opoziční aktivisty a jednoho kameramana.

Kvůli účasti na motoristických protestech Bulatovovi původně hrozilo až osm let vězení. Obvinění související s jeho účastí na protivládních demonstracích však úřady údajně mezitím stáhly.