Od začátku krize na Ukrajině přišly do Ruska stovky tisíc uprchlíků z krizových oblastí. Kolik přesně, o to se vedly a vlastně stále vedou spory. V Ruské federaci čekala běžence velká ochota pomoci, ale i byrokratické překážky. Obzvláště obtížným se ukázalo hledání práce. Také proto se nyní nemalá část z nich vrací zpět do vlasti.
Už 12. března, měsíc po podepsání Minských dohod, informovala Lilija Arestová, zastupující šéfka oddělení pro záležitosti státního občanství Federální migrační služby Ruské federace, že se stále více a více uprchlíků z krizových regionů na Ukrajině vydává na cestu zpátky domů.
Úřad vychází z toho, že si chtějí nejprve udělat obrázek o aktuální situaci přímo na místě. Rostoucí počet uprchlíků, kteří se vracejí na Ukrajinu, potvrdil Federální úřad znovu minulý čtvrtek. Tento trend sledují na ukrajinsko-ruské hranici i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Podle názoru některých ruských expertů podněcuje tyto lidi k návratu hlavně ruská byrokracie. Ta uprchlíkům velmi ztěžuje možnost začít v Rusku pracovat. To je pro ně velké zklamání, protože to zpočátku vypadalo, že jim Rusko vychází maximálně vstříc.
I směrem k zahraničí se Moskva snažila ukázat v co nejlepším světle, za což se jí dostávalo uznání včetně Mezinárodního červeného kříže. Ruská místa podle něj pracují profesionálně a navíc se obejdou bez pomoci ze zahraničí.
Jeden z odborníků Vjačeslav Postavnin, šéf nadace Migrace 21. století, požaduje přednostní vyřizování záležitostí uprchlíků. Třeba při udělování povolení k pobytu. Pokud ho mají, můžou i začít pracovat. Úřady zprvu urychlené vyřizování uprchlické agendy slibovaly, ale většinou se tak neděje.
Prozatím musejí uprchlíci splnit řadu podmínek. Byrokratické překážky se často ukazují jako příliš vysoké.
Postavnin vysvětluje, že moskevská vláda loni udělovala Ukrajincům utíkajícím do Ruska masově azyl a čas na zpracování příslušných žádostí se zkrátil na pouhé tři dny. Schválení azylu obsahuje i povolení pracovat. Avšak azyl platí zprvu jen rok a nepředpokládá výjezd azylanta do zahraničí.
Mnoho uprchlíků však podle Postavnina na Ukrajinu zajíždět musí, a to kvůli tamním úřadům, majetku nebo příbuzným, o které je nezbytné se postarat.
Ohromná vlna ukrajinských uprchlíků postavila příslušnou federální službu i před řadu logistických problémů. Týká se to třeba takové formality, jako je nedostatek potřebných formulářů na oficiální povolení. Služba je tedy začala vydávat na zjednodušených tiskopisech formátu A4. To s sebou přineslo problémy. Zaměstnavatelé je leckde odmítali uznat, třebaže měli volná místa.
Solidarita nesolidarita, velké problémy jsou tam, kde je nouze o pracovní místa i pro domorodce. Mnozí zaměstnavatelé se také zdráhají přijmout lidi s cizím pasem. Pokud jim místo nabídnou, tak mnohdy neoficiálně.
Aktivisté pomáhající uprchlíkům odhadují, že regulérní práci jich má plus minus pět procent, což je zoufale málo. Často musejí vykonávat práce označované za podřadné, třeba uklízení ulic.
