Šíitu Einsteina inspiroval Mohamed. Předběhl světlo

Zahraničí
12. 3. 2014 18:07
Pro Alberta Einsteina byla víra důležitá. Tajil ale své skutečné přesvědčení.
Pro Alberta Einsteina byla víra důležitá. Tajil ale své skutečné přesvědčení.

Že je věda a víra v rozporu, ba protikladu? To je velice relativní, není vzácností, že špičkoví fyzici a matematici zároveň věří v Boha a právě jemu připisují uspořádání vesmíru a fyzikálních zákonů. A možná to platí i pro nejslavnějšího vědce (nejen) dvacátého století a jeho dodnes platné vysvětlení základních principů existence, světa a všehomíra.

V Íránu objevili dokumenty, které dokazují, že Albert Einstein odvodil svou přelomovou teorii relativity od Mohamedova učení. Ajatolláh Muhammad Réza Mahdawí-Kaní, předseda Sněmů expertů (jenž jmenuje nejvyššího duchovního vůdce) Íránské islámské republiky, publikoval překvapivé, leč neochvějné důkazy o pravdivosti toho, koho by mnozí neosvícení věřící mohli považovat za nevěřícího psa židovské krve.

"Slyšel jsem, jak prorok Mohamed vystoupal na nebesa a vrátil se zpět a klepadlo na dveřích se ještě chvělo. To byl čin rychlejší než světlo, 300 tisíc kilometrů za vteřinu!" uvedl podle Kaního Einstein. "Když jsem se seznámil s výroky Mohameda a jeho příbuzných, došlo mi, že těmto věcem rozuměli daleko před námi."

Jak se píše v Koránu a hadísu (návazném učení), Mohamed kolem roku 621 podnikl z Mekky takzvanou noční výpravu - nejprve do nejvzdálenější mešity v Jeruzalémě (al-Qudsu), načež vystoupal na nebesa (Mir'ádž), kde hovořil s Bohem a staršími proroky. Na základě této zkušenosti pak založil islám.


Před dvěma lety navíc perský server Džawán online přinesl důkazy, že Einstein konvertoval k šíitskému islámu, který dominuje právě v Íránu. Vyplývá to z fyzikovy korespondence s čelním představitelem šíitů poválečných let, ajatolláhem Hosajnem Borúžerdím.

Také tam proslulý vědec potvrzuje, že teorii relativity zmiňuje už svatý Korán i práce šíitského klerika z 16. století, 'Alámeha Madžlísího. A co víc, Einstein ujišťoval, že je to jen a pouze šíitský islám, který teologicky dokazuje teorii relativity, a žádné jiné náboženství. Šíismus je totiž nejvědečtější a nejspravedlivější věrouka na světě. "Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé," napsal v roce 1930 v článku pro New York Times. Rovněž se opatrně distancoval od sionistických ideologií: "Nevidím kolem Židů nic vyvoleného," napsal například filosofovi Eriku Gutkindovi.

Einsteinův dopis Eriku Gutkindovi, v němž vyjadřuje své pochyby o Bohu.Zároveň ale Einstein prokázal obdivuhodnou předvídavost a vytušil, že v budoucnu bude informace o jeho příslušnosti k islámu bude přinejmenším kontroverzní, ne-li výbušná, neboť kapitalistický imperialistický pohanský Západ bude proti Alláhově pravdě bojovat nejrůznějšími zbraněmi i úskoky. Aby nerozpoutal bezpečnostní hrozbu v podobě masivní vlny konverzí k islámu, svůj přestup k té pravé víře a veškerou dokazující korespondenci tajil. Doteď je podle serveru Džawán tato korespondence patřičně uložena v Londýně, v bezpečné schránce náležející profesoru Ibrahímu Mahdáwímu. Shodou okolností ale najevo vyšel speciální kód ke schránce: B-۱۲-D.E/۱۷-V.A.E.

Do jiného světla se tak dostávají dosavadní postoje jednoho z otců moderní vědy. Albert Einstein se narodil v Německu do rodiny sekulárních Židů, navštěvoval křesťanské školy. Na veřejnosti dával najevo svůj skepticismus vůči klasickým náboženstvím, zároveň ale nesouhlasil s ateisty. Spíše se označoval termíny jako "nábožný nevěřící" , "agnostik" či "panteista" a odvolával se i na filosofii židovského učence Barucha Spinozy o Bohovi, který není osobností jako v tradičním pojetí, nýbrž všeobjímající substancí. "Slovo Bůh pro mě není ničím víc než výrazem a produktem lidské slabosti, bible kolekcí úctyhodných, ale stejně primitivních legend. Žádná sebedůvtipnější interpretace to nemůže změnit," napsal ve zmiňované korespondenci s Gutkindem.

Ve světle íránských důkazů je ale zřejmé, že vše bylo trochu jinak. Neznamená to ovšem, že by Einstein sprostě lhal. V šíitském islámu je totiž v případě nutnosti sebezáchovy přípustné zapřít víru, tzv. takíja.

Autor: Martin ValešFoto: , http://www.lettersofnote.com, Ferdinand Schmutzer

Další čtení

V Indii ve 114 letech zemřel nejstarší maratonec na světě, srazilo ho auto

Zahraničí
15. 7. 2025
ilustrační foto

Zaskočená Moskva? Asi už začínají brát Trumpa vážně, ale válku neskončí

Zahraničí
15. 7. 2025
Kreml, srdce Moskvy, patrně bude brzy v dostřelu

Trump se zeptal Zelenského, jestli může Ukrajina udeřit až v Moskvě. Ten potvrdil

Zahraničí
15. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ