Statečný Američan
Snowden žádá po týdnu v pasti tranzitu Rusko o azyl

Osmidenní anabáze ostře sledovaného amerického uprchlíka Edwarda Snowdena podle všeho spěje ke konci. Ruská konzulární služba v pondělí oznámila, že bývalý konzultant amerických špionážních služeb požádal v neděli večer v Rusku o politický azyl. Ten by mu fakticky otevřel cestu z tranzitu moskevského letiště, kde uvízl na útěku před americkou spravedlností. V USA mu za špionáž a krádež úředních dokumentů hrozí třicet let vězení.

K směsici dramatických a často protichůdných zpráv přispěl ruský prezident Vladimir Putin, který sám možnost Snowdenova ruského azylu připustil. Rusko podle něj Snowdena jako azylanta přijme, pokud už dál nebude škodit "americkým partnerům".

Bude-li tedy Američan Putinovu podmínku respektovat, zastaví se proud skandálních informací o tajném americkém sledování zahraniční internetové a telefonické komunikace. Podle nedělních informací německého tisku se nezastavilo ani na hranicích nejbližších spojenců.

Z informací ruských médií vyplývá, že azyl pro Snowdena může být výsledkem kontaktů mezi šéfy americké FBI a ruské kontrarozvědky, které prý byly ohledně této citlivé kauzy v trvalém a těsném kontaktu. Americké stanovisko na Snowdenovu žádost o ruský azyl zatím není k dispozici.

Putin v pondělí na tiskové konferenci prohlásil, že Rusko Snowdena k potrestání do USA nevydá, protože "nevydalo nikdy nikoho nikam". Podmínkou mlčenlivosti ale zabrání tomu, aby Snowden Washingtonu dál škodil. Podle ruského prezidenta, který byl v sovětské éře sám agentem obávané KGB, ruská špionáž ale Snowdena "v práci" nemá. "Odpovědně prohlašuji, že s námi ani dnes nespolupracuje. Ani my s ním nijak nepracujeme," řekl Putin.

Původně se předpokládalo, že Snowden usiluje o azyl v Ekvádoru. Úřady v Quitu ale trvaly na tom, aby osobně předal svou žádost na některém z ekvádorských velvyslanectví, kam ovšem Snowden bez platných dokladů nemůže. Podle ruských médií tak Quito dalo fakticky najevo, že o Snowdena nestojí. Azyl mu nabízely Venezuela a Bělorusko.

Západní státy mezitím zahrnují Washington rozhořčenými výtkami, že USA v rámci kontroverzního programu sledují své blízké evropské spojence, a to i přímo v institucích EU. Německá vláda označila aféru za nepřijatelný relikt studené války, Rakousko žádá vysvětlení od velvyslance USA ve Vídni a francouzský prezident vyzval k okamžitému zastavení údajných odposlechů.

Ke skandálu se během návštěvy v Tanzanii vyslovil i prezident USA Barack Obama. Podle něj není žádným překvapením, že vlády špehují jedna druhou. "Měli bychom předpokládat, že každá zpravodajská služba - nejen naše, ale i evropská, asijská, prostě úplně každá - dělá totéž: snaží se lépe pochopit svět, vývoj v hlavních městech po celém světě. Kdyby tomu tak nebylo, byly by zpravodajské služby zbytečné," prohlásil prezident.