Snowdenův příběh zastiňuje i špionážní thrillery

Osamělý hrdina je na útěku, uniká napříč světem stíhání rozvědky, aby mohl odhalit nepravosti v samotném srdci pomstychtivého špionážního aparátu Washingtonu. Konec tohoto scénáře ještě není napsaný, ale přesně takhle vnímají příběh bývalého technika amerických tajných služeb Edwarda Snowdena líčený ve stylu Jasona Bournea jeho stoupenci.

Pro ně je odhalení bývalého technika Národní agentury pro bezpečnost (NSA) o odposlouchávacím programu s mnoha rozpaženými chapadly zápletkou jako dělanou pro hollywoodský příběh o jediném muži bojujícím proti všem. A proti Velkému bratrovi (Big Brother), k němuž USA zjevně mílovými kroky spějí.

Pro americkou vládu naopak informace, které třicetiletý odborník na informační technologie vyzradil, představují riziko a možnost nabídnutou extremistům, aby nachystali útok, aniž by jim to rozvědky zkazily.

Zatímco na mezinárodním poli si Snowden získal sympatie, Washington mu přidělil nálepku v nejlepším případě pomýleného bláhovce a v tom nejhorším zrádného zloducha v žoldu nepřátelských mocností. Ať už je oprávněnost jeho akcí jakákoli, drama s měnícími se lokacemi je jako stvořené pro fascinující spektákl, který podle pozorovatelů dříve nebo později skončí na velkém plátně.

Zápletka je sice místy naivní, ale zato naprosto reálná. Začíná Snowdenovým květnovým rozhodnutím opustit přítelkyni tančící u tyče na Havaji, odletět do Hongkongu a začít život na útěku.

"Žádný autor špionážních románů na světě teď nepíše, protože všichni jako přilepení sledují tohle - jeden z největších špionážních případů, jaký se za posledních několik desetiletí odehrál," řekl Jeremy Duns, který je autorem tří románů o přeběhlickém britském agentovi během studené války.

Stejně jako další pozorovatelé i Duns očekává, že brzy vznikne kniha nebo film s využitím Snowdenova příběhu, který jako by byl vytržený ze stránek knih Johna le Carre, včetně rozebírání témat morálních rozporů, střetávající se loajality a čisté zrady.

Jakákoli adaptace Snowdenovy ságy nepochybně bude muset věnovat prominentní pozornost NSA; organizaci tak utajené, že se její zkratka svého času překládala jako "No Such Agency" (žádná taková agentura).

NSA se vynořila ze stínů v roce 1998 ve filmu Nepřítel státu s Willem Smithem a Genem Hackmanem. Už dlouho před útoky z 11. září 2001 představovala neustále se rozrůstající sledovací mašinérii - takovou, která se slovy zmíněného filmu nezastaví před ničím, dokonce ani před vraždou, aby rozšířila svou moc a utajila svá tajemství.

V prohlášení, které jeho kritici zavrhli coby paranoidní blouznění, Snowden 17. června nadhodil možnost, že ho americká vláda zavraždí, ovšem dodal, že ani to proud jeho odhalení nemůže zastavit. "Pravda přichází a nejde ji zastavit," řekl britskému listu Guardian - a tohle prohlášení by se klidně mohlo stát podtitulkem budoucího filmu.

Podle hollywoodského tisku nyní shodou okolností režisér Michael Mann pracuje na projektu zatím nazvaném Cyber, jenž má líčit příběh americké a čínské armády, které spojí síly ke zničení nebezpečného hackerského spiknutí. Mann už si prý vyhlížel možná natáčecí místa v Hongkongu.

Právě toto území pod čínskou správou bylo místem měsíc trvajícího pobytu Snowdena, který si užíval vytrvalý přísun jídla na pokoj od pokojové služby v hotelu, než pod rouškou noci zmizel, aby našel útočiště v soukromých bytech místních stoupenců.

Filmařsky vděčné motivy zahrnují večeři s pizzou, pepsi a právníky, při níž Snowden trval na tom, aby z konspiračních důvodů všichni uložili mobilní telefony do mrazničky.

Jakýkoli film, který bude chtít dostát Snowdenovu příběhu, bude muset mít slušný rozpočet, aby pokryl místa natáčení od Havaje po Hongkong, Rusko a kteroukoli další zemi, do níž by se Snowden mohl vydat. A nesmějí chybět zastávky ve Washingtonu a Pekingu, kde se dokresluje pozadí.

Stejně jako Tom Hanks ve filmu Terminál i Snowden nyní přebývá v letištním limbu v Moskvě, kde zvažuje příští krok - snad azyl v Latinské Americe. Novináři, včetně ruských, ho však v terminálu dosud neobjevili, ačkoli se o to snaží. 

Objednali si už většinu pokojů v letištním hotelu, v němž  Snowden podle některých zpráv přebývá.  

Vypadá to, jako by se po něm slehla zem.

Zatím naposledy ve scéně, která jako by vypadla ze špionážního thrilleru, setřásl tenhle uprchlík své sledovatele, když si zarezervoval místo v letadle z Moskvy na Kubu, ale na palubu nenastoupil.

Frustrovaným novinářům, kteří v letadle naopak byli, pak nezbylo než přetrpět let, během nějž se nepodával alkohol, natočit si prázdné sedadlo s číslem 17A - a o 12 hodin později v Havaně přidat na filmový záznam i bujaře se chechtajícího kapitána letadla.