Diplomaté členských zemí NATO při jednání se svým ruským protějškem nezaznamenali žádný posun v postoji Ruska ohledně osudu smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF). Po dopoledním jednání Rady NATO-Rusko v Bruselu to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Rusko má ale podle něj stále několik týdnů čas, aby se k podmínkám smlouvy z roku 1987 vrátilo, a tím ji zachránilo.
"Naší prioritou je stále smlouvu zachránit, pravděpodobnost takového vývoje se ale den ode dne snižuje," připustil Stoltenberg. Připomněl, že Moskva má do 2. srpna čas, aby se vrátila k plnění podmínek dohody, která zakazuje výrobu, zkoušky a rozmisťování pozemních raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů i jejich odpalovacích ramp. Moskva ale tvrdí, že smlouvu neporušuje.
Druhý srpnový den skončí půlroční výpovědní lhůta, kterou na začátku února stanovily Spojené státy po několika letech snah přesvědčit Rusko, aby přestalo rozmisťovat střelu s plochou dráhou letu Novator 9M729, v západním označení SSC-8. Podle Stoltenbergových slov je stále takový krok možný. "Mohou začít hned a udělat to rychle, v řádu několika týdnů," upozornil.
Podle generálního tajemníka aliance je střela schopna nést jadernou hlavici a za několik minut zasáhnout cíle kdekoli v Evropě. "Je to jediný důvod, proč je nyní smlouva INF v ohrožení," podotkl Stoltenberg. Aliance už podle něj diskutuje o své reakci na konec dohody, která je z jejího pohledu zásadní pro kontrolu zbrojení a vzájemnou důvěru.
"Svět bez INF bude nebezpečnější," připustil Stoltenberg s tím, že alianční reakce bude "koordinovaná, přiměřená a obranná". Konkrétní být nechtěl, zopakoval jen, že NATO nemá v plánu rozmisťovat v Evropě nové jaderné zbraně.
Přes nulový posun kolem INF a trvající "hluboce rozdílné pohledy" na ukrajinskou krizi bylo podle Stoltenberga jednání s ruskou stanou důležité. "Dialog je zásadní, právě v časech krize a rostoucího napětí," dodal.
