Použití vojenské nervové látky k pokusu o vraždu někdejšího dvojitého ruského agenta v Británii je nepřijatelné a nemá v civilizovaném světě místo. Novinářům to ve čtvrtek v Bruselu řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. V pondělí se kvůli situaci setká s britským ministrem zahraničí Borisem Johnsonem. Podle Británie je za incident velmi pravděpodobně odpovědná Ruská federace.
Británie ale podle Stoltenberga alianci nepožádala o aktivaci článku o společné obraně a zatím ani o konkrétní pomoc při vyšetřování incidentu, při němž byl 4. března v jihoanglickém Salisbury nervovou látkou otráven někdejší ruský zpravodajec Sergej Skripal a jeho dcera. Ve vážném stavu jsou nejen oni, ale i jeden ze zasahujících britských policistů.
NATO a britská strana jsou v těsném kontaktu, ve čtvrtek bude v alianční centrále přítomen britský poradce pro národní bezpečnost Mark Sedwill. "Jsem si jist, že Británie odpovídá proporčním a přiměřeným způsobem. Souhlasím, že reakce je potřeba, akce jako ta v Salisbury musí mít důsledky," řekl Stoltenberg. Britská premiérka Theresa Mayová už oznámila vyhoštění 23 ruských diplomatů, přerušení kontaktů na vysoké úrovni a další, nespecifikovaná opatření. Spekuluje se v této souvislosti například o možnosti britských kybernetických akcí.
Generální tajemník NATO ve čtvrtek připomněl, že útok se udál v situaci "bezohledného chování" Ruska v posledních letech. Zmínil anexi Krymu, kterou země NATO mají za ilegální, ruskou podporu separatistům na východě Ukrajiny, vojenskou přítomnost ruských sil na moldavském a gruzínském území, ruské vměšování do dění v Černé Hoře i jinde na západním Balkáně či ruské pokusy podkopat demokratické volby a instituce.
Rusko podle Stoltenberga v minulém desetiletí modernizovalo své ozbrojené síly a výrazně do nich investovalo. Vyvíjelo nové zbraně, včetně nukleárních. "Rusko ve své vojenské doktríně i cvičeních integrovalo konvenční a nukleární válku," upozornil.
Toto "rozmazání hranice" mezi konvenčním a nukleárním konfliktem podle něj snižuje ruský práh k použití atomových zbraní. A ruské rozmazání hranice mezi mírem, krizí a válkou je podle něj "destabilizující a nebezpečné".
Alianční reakce podle něj zůstává "pevná, obranná a proporční". NATO nebude Rusku odpovídat "tankem na tank, raketou na raketu či dronem na dron".
"Nechceme novou studenou válku a nepřejeme si být zataženi do nových závodů ve zbrojení," upozornil Stoltenberg. Takové závody nemají podle něj vítěze, jsou jen drahé a nebezpečné. "Ale ať tu nejsou pochyby: NATO bude bránit všechny spojence proti libovolnému nebezpečí," řekl. Aliance má podle něj k dispozici potřebné konvenční síly, ale i bezpečný a efektivní jaderný odrazovací prvek.
Aliance se ale také bude snažit dál prosazovat mezinárodní smlouvy kontrolující zbrojení a hledat "smysluplný politický dialog s Ruskem".
"Použitá látka je jednou z nejtoxičtějších, jaké kdy byly vyvinuty," poznamenal k britskému incidentu Stoltenberg. Severoatlantická rada už o situaci jednala ve středu. Spojenci vyjádřili solidaritu s Británií, nabídli jí podporu při vyšetřování a vyzvali Rusko, aby odpovědělo na otázky Londýna ohledně celé věci. "NATO vnímá každé použití chemické zbraně jako hrozbu mezinárodnímu míru a bezpečnosti," dodal Stoltenberg.
