Záhady jako kdyby k Austrálii patřily. Po stovkách kilometrů polovzrostlého buše najednou vstoupíte do gigantického, vlhkého lesa. Karri a tingle stromy, typické výhradně pro tuto oblast (jihozápad Austrálie, okolí Walpole), vytváří hradby tyčící se do 100 metrů, 20 metrů v průměru. Hůlku stromy nenosí, což je zvláštní, vždyť jsou to pěkní staříci!
Věk, co my počítáme na roky, ony počítají na stovky let. Jejich droboučké zhuštěné letokruhy téměř nelze lidským okem číst. Ptáte se, jak mohly přežít v zemi zmítané požáry? Jednoduše. Jsou ohniodolné. Ne že by se tingle stromů požár vůbec nedotkl. Nejsme ve sci-fi. Oheň spálí jen dutinu stromu. Ovšem všechno potřebné k životu velikána nachází se ve vnějších partiích kmenu. A tak po požáru připomíná tingle prales takový malý velký hobitín.
Široké kmeny, v nich černá díra a uvnitř parádní prostorný domeček. A takto vypadají do jednoho všechny. Oheň tu za ta léta prošel již každým koutem. A hoří a ohrožuje stále.
I nám hořelo za zádí! Právě tudy prochází jeden z nejdelších treků na světě Bib trek, pěšinka linoucí se 960 km z Perthu až do Albany. Bibbulman trek je dobře značený, řekla bych odvážně - snad jediný dobře značený trek v západní Austrálii, zaplať pánbůh, že se po něm dá hezkou chvilku jít. Bib trek myslel i na lenochody a příjemná chatička vás vítá každých 20 kilometrů.
Ovšem pozor, nenechte se zmýlit, chajdaloupka je pouze střecha nad hlavou. Vaření, zásoby, spacák, to vše si potřebujete nést! Tyto dobrovolně povinné zastávky - chaloupky i kempy jsou de facto klíčové k tomu, abyste se tu vůbec mohli pěšky někam vydat. Z jednoho důvodu - jen tady naleznete vodu! Vedle chajdy stojí umělá nádrž, jež sbírá dešťovou vodu ze střechy, a jelikož deště tu za léto mnoho nespadne, vodou se musí šetřit. To vám napoví design kohoutku, který neteče, nýbrž ukapává. A než si takhle nakapete pět litrů PET lahví, dojde vám, že se tady neplýtvá, i bez jakékoli cedule.
Část Bib treku, jež hlubokým lesem prochází, byla kvůli ohni uzavřena. Vítr roznášel popílek až na náš vyčouhlý čenich, abychom neotáleli a mazali kupředu. Příručková opatření v případě bezprostředního ohrožení požárem v buši praví: Urychleně se dostaňte na otevřenou travnatou plochu a zůstaňte stát. Jste-li v autě, zůstaňte v autě. Oheň se šíří velmi rychle, takže opraží trávu pod koly a bude fuč.
No řeknu vám, nevím, nevím, zda by mi bylo lehko po těle, sedíc vedle nádrže benzinu v plamenech. Pravidlo druhé „urychleně se dostaňte na travnatou plochu" se možná tak hodí do maďarské nížiny. Každopádně ale bezva vtip v místním hustém vyschlém porostu. A tak jsme opatření přijali svoje vlastní:
- Šlapat v dosahu sprintu k moři
- Zákaz konzumace hrachu, čočky a fazolí. Vzduch je příliš napjatý...
Nakonec soptíka nebylo třeba. Nechytly stromy, ani naše čepice, ani můj zápisník a další záhady australského kontinentu v něm pro vás dál číhají zcela neočazené. :-)
