Islám hraje při radikalizaci muslimů větší roli, než se předpokládalo. Tvrdí to alespoň ve své nové studii islámský teolog Ednan Aslan z Vídeňské univerzity.
Rozsáhlá studie měla zjistit, jak důležité je náboženství v rozhodování muslimů, kteří se v Evropě z běžných vyznavačů islámu stávají náboženskými radikály, případně i teroristy. Někteří odborníci totiž tvrdí, že naprostá většina "nových muslimských radikálů" má jen minimální znalosti Islámu a za jejich radikalizací stojí místo náboženských pohnutek obecná frustrace a ztráta životní perspektivy. Aslan ale dospěl k částečně jiným závěrům.
"Sounáležitost s obsahem, hodnotami a normami islámského učení hraje při radikalizaci klíčovou roli," píše se v závěru studie, kterou cituje například německý deník Die Tagespost. Aslan k tomto tvrzení došel poté, co vyzpovídal celkem 26 muslimů odpykávajících si trest v rakouských věznicích. Dvě třetiny z nich přišly do Evropy z Čečenska. Podle Aslana životní příběhy radikálů vypovídají o tom, že zlom v jejich životě nastal poté, co se v Evropě setkali s různými muslimskými učenci a začali se více zajímat o islám jako takový. "Mnozí radikalizovaní muslimové vidí v náboženství určitou nabídku, která dává jejich životům strukturu a smysl," tvrdí Aslan.
Salafismus, tedy radikální pojetí islámu, je pro mnohé z nich údajně přitažlivý v tom, že reguluje prakticky všechny oblasti života. Zároveň nabízí pocit vyhranění nejen vůči "nevěřící" západní společnosti, ale také proti většině umírněných muslimů. " Radikálové a radikální skupiny se cítí jako jediní praví muslimové," píše se v rozsáhlé, více než třistastránkové studii, kterou finančně podpořilo rakouské ministerstvo zahraničí.
Podle Aslana přispívají k radikalizaci některých vyznavačů islámu v Evropě i různá muslimská centra a mešity: "Lidé, kteří mají vysoké teologické vzdělání, se těší velké autoritě a pomáhají v šíření radikální ideologie."
Autor studie přitom uznává, že za radikalizací některých západních muslimů může stát i frustrace, nedostatek životní perspektivy nebo problémy při shánění zaměstnáním. Pokud ale mnozí západní politici zcela vylučují z možných příčin radikalizace vliv náboženství, hluboce se mýlí. Aslan je také přesvědčen o tom, že když se po každém teroristickém útoku mírumilovní muslimové na základě politických výzev distancují od násilí, může to mít nakonec kontraproduktivní účinek. "Tato trvalá snaha o ospravedlnění staví mírumilovné muslimy do obranné pozice a vlastně jim brání v tom, aby se objektivně zabývali svým vlastním přesvědčením," tvrdí teolog.
Ednan Aslan je přitom sám muslim. Vystudoval v Německu a dnes působí jako profesor na Vídeňské univerzitě. Studie, kterou zpracovával 18 měsíců a která údajně prokazuje vliv islámu na radikalizaci některých evropských muslimů, dochází k výrazně odlišným výsledkům než předchozí podobné práce.
Příkladem může být nedávno zveřejněná studie Univerzity v Bielefeldu. Její autoři údajně zjistili, že radikalizovaní mladí muslimové mají jen minimální znalosti Islámu a náboženství není hlavní příčinou jejich radikalizace. K té prý často dochází v období kritické fáze dospívání, doprovázené například úmrtím v rodině, násilím ze strany rodičů nebo konzumací drog.
"Nabídka džihádistů poskytuje těmto lidem jakousi šanci na nový životní start," tvrdí Andreas Zick, jeden ze spoluautorů studie.
