Svět po 11. září: kompromisy mezi bezpečím a lidskými právy

Zahraničí
11. 9. 2011 15:22
Věznice na Guantánamu se stala symbolem války proti terorismu.
Věznice na Guantánamu se stala symbolem války proti terorismu.

Desetiletí, jež uplynulo od útoků z 11. září 2001, poznamenalo napětí mezi zajišťováním bezpečnosti a dodržováním lidských práv. Kritiku vyvolalo zadržování podezřelých bez soudu, výslechy hraničící s mučením a všudypřítomné sledování.

Guantánamo

 

Vězení na Guantánamu vyneslo USA vlnu kritiky, neboť zadržené nechávalo v právním limbu.

 

Nedlouho útocích z 11. září 2001 vytvořily Spojené státy na základně Guantánamo na Kubě věznici pro podezřelé z terorismu. Zařízení, jímž prošlo 779 lidí, vyneslo USA vlnu kritiky, neboť zadržené nechávalo v právním limbu. 

 

Spojené státy zadrženým na Guantánamu nepřiznávaly status válečných zajatců, ale označovaly je za "nepřátelské bojovníky". To podle interpretace Washingtonu znamenalo, že se na vězně nevztahovaly ženevské konvence a že bylo možné je zadržovat bez soudu a bez přístupu k právníkům. 

 

Dlouhodobé zadržování zajatců, aniž bylo vůči nim vzneseno obvinění, kritizovaly organizace na ochranu lidských práv.  

Osobní svobody v západním světě zásadně omezil především americký protiteroristický zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích.

Ze Spojených států pak vycházely požadavky i na další země, aby se k jejich bezpečnostním opatřením připojily.

Bushův protiteroristický zákon poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat e-mailovou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud.

Zákon je pravidelně prodlužován, naposledy letos prodloužil platnost tří jeho klíčových klauzulí o čtyři roky prezident Barack Obama.

Dopad na Evropskou unii

Ve státech Evropské unie platí v oblasti telekomunikací od roku 2006 směrnice, která ukládá operátorům uchovávat záznamy o telefonickém či internetovém spojení dalších šest až 24 měsíců.

Nařízení se netýká obsahu hovorů či e-mailů, ale informací o tom, kdo, komu, kdy, a odkud volal či posílal e-mail.

Od roku 2001 také USA sledují finanční toky spjaté s předpokládanými teroristy. Loni v létě Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy o předávání evropských bankovních dat Američanům.

Údaje o bankovních převodech, například jméno příjemce, jeho identifikační číslo a adresu, poskytuje společnost SWIFT, která sídlí v Bruselu a jejíž databáze zahrnuje bankovní data z asi osm tisíc společností ve dvou stovkách zemí.

Waterboarding

 

Protiváleční aktivisté dobrovolně podstupují waterboarding. Bezděky tak demonstrují, že nejde o nesnesitelné zacházení.

 

Vlnu kritiky vyvolaly zprávy o kontroverzních technikách výslechu, které vyšetřovatelé na Guantánamu používali.

 

Nejproslulejší z nich byl takzvaný waterboarding, při němž vyšetřovatelé vyvolají u vězně dojem, že se topí. Ochránci lidských práv označili waterboarding za mučení.

 

Bývalý prezident Bush však nasazení této techniky hájil. Pomocí waterboardingu se podle něj podařilo odvrátit například útok na londýnské letiště Heathrow. 

Kontroly na letištích

Větší bezpečnost na amerických letištích mají zajistit takzvané tělesné skenery, které zobrazují kontrolovanou osobu nahou, byť s rozmazaným obličejem.

Kdo kontrolu ve skeneru odmítne, je podroben přísné osobní prohlídce, při níž se kontrolující úředník může dotknout i intimních tělesných partií.

Hospodářský a sociální výbor EU zavádění skenerů nedoporučil, protože podle něj představují potenciální zdravotní riziko pro cestující a mohly by narušovat lidská práva.

Shromažďování dat

Spojené státy si vymohly, aby jim letečtí přepravci ze zemí EU předávali data o cestujících, a to kontaktní informace, informace o platbě či informace o zavazadlech.

Americká strana může údaje uchovávat 15 let. Evropská unie a Spojené státy příslušnou smlouvu podepsaly v roce 2007 a platit má do roku 2014.

Diskutabilnost shromažďování osobních dat podtrhuje mimo jiné kauza, podle níž newyorská policie (NYPD) s podporou CIA využívala údaje ze sčítání lidu k lokalizaci etnických komunit.

Tam pak nasazovala své tajné policisty a informátory. Členové "demografické jednotky" měli v civilu sledovat kavárny, knihkupectví a mešity, dokumentovat, co lidé říkají a čtou, a takto identifikovat potenciální hrozby.

"Nelze uplatňovat nekontrolovatelné státní mechanismy a pronásledovat dopředu vytipované osoby či skupiny osob na základě stereotypního přístupu a bez jasných důkazů," konstatovala mluvčí české pobočky organizace Amnesty International Kateřina Šaldová. "Válka proti teroru zdaleka neučinila svět bezpečnějším. Boj proti terorismu naopak často slouží vládám jako záminka pro potlačení jakéhokoliv nesouhlasu a porušování lidských práv," dodala.

Protiteroristické tribunály

Vězně z Guantánama měly podle původních Bushových plánů soudit zvláštní protiteroristické tribunály. Obama po nástupu do funkce tyto tribunály zrušil a plánoval postavení zajatců před civilní soudy v USA. Ahmed Khalfan Ghailani.První takový proces však pro vládu málem skončil fiaskem.

 

V případě Tanzance Ahmeda Khalfana Ghailaniho totiž civilní soud odmítl připustit k projednávání výpověď, která byla podle názoru soudce získána nelegálním způsobem.

 

Ghailani byl sice nakonec letos v lednu odsouzen za útoky na americké ambasády v Africe k doživotnímu vězení, ale soud ho předtím zprostil obžaloby ve 284 z 285 bodů obvinění. 

 

Obama po procesu s Ghailanim povolil obnovení zvláštních vojenských tribunálů na Guantánamu. Podle listu The New York Times tímto rozhodnutím rovněž tiše rezignoval na svůj slib, že věznici uzavře. Prohlášení o brzkém konci Guantánama přitom bylo jedním z prvních jeho kroků po nástupu do funkce v lednu 2009.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ