Oponenti syrského prezidenta Bašára Asada se podle všeho stále více uchylují k taktice cílené likvidace loajálních armádních důstojníků při stupňování boje za svržení režimu. Za poslední tři měsíce zastřelili nejméně deset vysokých důstojníků, včetně několika generálů.
Jak informovala státní agentura SANA, naposledy se tak stalo v úterý, kdy ozbrojenci zastřelili podplukovníka ve výslužbě a jeho bratra, také vysokého důstojníka, před obchodem na jednom z předměstí Damašku. Na jiném místě v metropoli byl podle zpráv opozičních aktivistů zabit důstojník zpravodajské služby.
Takové případy cílené likvidace se množí poté, co režimní síly v posledních měsících tvrdě nabývají převahy nad povstalci. V současnosti Asadovy jednotky otřásly v několika městech a provinciích povstaleckou strategií obsadit pozice v terénu. Tempo vražd se, zdá se, dokonce ještě zrychlilo, když 12. dubna vstoupilo v platnost příměří zakotvené v mírovém plánu zmocněnce OSN Kofiho Annana - a hned začalo být porušováno.
Není jasné, jestli vraždy důstojníků z poslední doby páchají jednotlivci z řad opozice toužící po pomstě, nebo jestli představují koordinovanou strategii rebelů zaměřenou na destabilizaci režimu. Mluvčí Syrské svobodné armády (FSA), která má základnu v Turecku a zastřešuje ozbrojené opoziční skupiny v Sýrii, popřel, že tato armáda dezertérů stojí za vlnou útoků na vládní důstojníky. Její oběti nicméně označil za legitimní cíle.
Sektářský rozměr vražd
Vraždy důstojníků mají i sektářský odstín. Většina zabitých důstojníků pochází z náboženských menšin, které jsou nejkonzervativnějšími podporovateli Asada čelícího postání proti své vládě vedenému sunnitskými muslimy. Příslušníci těch menšin - zejména odnože šíitského islámu alávitů - jsou páteří armádních důstojnických postů.
Podle experta na syrskou problematiku Muhammada Bazzího jsou vraždy vládních důstojníků "pravděpodobně taktikou syrských rebelů, kteří bojují z mnohem slabší pozice".
"V mnoha ohledech je to klasická gerilová taktika - udeřit na slabé body v režimním armádním a bezpečnostním aparátu," řekl.
Obětí této taktiky se počátkem února stal šéflékař vojenské nemocnice v Damašku Ísá Chúlí, v dubnu pak brigádní generál Džamál Chálid a vysoký policejní důstojník Valíd Džúní. První dva byli zastřeleni při cestě do práce, u Džúního zaklepali ozbrojenci časně ráno na dveře jeho bytu, a když otevřel, chladnokrevně ho zastřelili a beze stopy zmizeli. Stalo se tak na jihovýchodním okraji Damašku, ve čtvrti obývané převážně křesťany. Tato komunita, stejně jako alávité, se pevně postavila za Asada, hlavně ze strachu před nadvládou sunnitů po jeho svržení.
Faíz Amrú, povstalecký generál z FSA, tvrdí, že se zabití důstojníci podíleli na loňských tvrdých zásazích vládních sil proti opozici. Kromě dělostřeleckého a tankového ostřelování rezidenčních čtvrtí si prý režimní síly také braly přímo na mušku disidenty, vyhledávaly aktivisty a odvážely je pryč, takže pak byli později nalezeni mrtví.
Amrú řekl, že FSA není přímo zapojena do vlny cílené likvidace a že vrahy jsou jednotlivci, kteří se mstí za brutální jednání režimu.
Není ale jasné, jestli se všichni zavraždění důstojníci na represích přímo podíleli. V případě vraždy šéfa vojenské nemocnice například motiv není znám; jeden ze zabitých důstojníků sloužil ve vzdušných silách, o nichž není známo, že by se účastnily útoků na opoziční oblasti.
Cílem jsou snadné terče
To by mohlo působit dojmem, že cílem vražd je zastrašit kohokoliv v armádě - nebo že si útočníci vybírají příležitostné snazší terče.
Jeden z aktivistů řekl, že oběti vražd, zdá se, nepatřily k prominentním velitelům protiopozičních zásahů. "Je velmi těžké zavraždit zpravodajské důstojníky, kteří se nejvíce podílejí na represích, protože jejich pohyb provázejí přísná bezpečnostní opatření. Takoví důstojníci nejezdí ani nechodí po ulicích sami."
Jiný aktivista z povstalecké bašty Homs je přesvědčen, že hlavním motivem vražd byla pomsta proti náboženským menšinám loajálním režimu.
Syrská vláda vytrvale obviňuje z vražd "teroristické skupiny", stejně jako celkově připisuje konflikt v zemi teroristům a popírá, že jde o lidové povstání. Režim tvrdí, že za minulý rok bylo zabito přes 2000 příslušníků armády a bezpečnostních sil - většinou při povstaleckých útocích na kontrolní stanoviště nebo konvoje nebo v ozbrojených střetech.
Naposledy zažila Sýrie tak velkou vlnu vraždění na přelomu 70. a 80. let, kdy Muslimské bratrstvo spustilo násilnou kampaň proti předchůdci současného prezidenta, jeho otci Háfizu Asadovi. Jeden z nechvalně nejznámějších útoků přišel 16. června 1979, kdy ozbrojenci zabili desítky kadetů důstojnické školy v Halabu. Mrtví byli většinou alávité, tedy příslušníci stejné náboženské skupiny jako Asadova rodina.
Háfiz Asad tehdy odpověděl třítýdenním obléháním hlavní bašty Muslimského bratrstva, města Hamá, takže některé jeho části byly srovnány se zemí. Podle odhadů organizace Amnesty International bylo při útoku na Hamá zabito 10 až 25 tisíc lidí a Muslimské bratrstvo bylo takřka sprovozeno ze světa.
