Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) zahájila svůj program masového sledování elektronické komunikace už několik týdnů po teroristických útocích z 11. září 2001. Od té doby se snaží získat co nejvíce informací o každém jednotlivci na světě, řekl v německém parlamentu bývalý pracovník NSA William Binney. Poslanci zároveň kritizovali německou vládu, která jim k činnosti NSA v Německu prý poskytla neúplné informace.
"Chtějí mít informace úplně o všem. Je to opravdu totalitární přístup, který byl dosud k vidění pouze u diktátorů," řekl Binney ve zvláštním výboru Spolkového sněmu, který prověřuje činnost NSA v Německu. Podle Binneyho NSA tímto způsobem špehovala cizince i Američany, přestože jí americká ústava sledování občanů USA zakazuje.
Binney také uvedl, že z NSA odešel právě kvůli sledovacímu programu, který tajná služba spustila v polovině října 2001. Předtím pro ni pracoval 30 let, před odchodem byl jejím technickým ředitelem.
Členové parlamentního výboru také kritizovali přístup vlády k prověřování toho, jaký byl rozsah činnosti NSA v Německu. Předseda výboru Patrick Sensburg z vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) si v rozhovoru v televizi ARD postěžoval, že dokumenty poskytnuté kabinetem byly cenzurovány. "Nejsme spokojeni s tím, že mnoho míst v dodaných materiálech bylo začerněno," řekl.
Nedostatečnou součinnost německé vlády kritizoval i člen výboru za opoziční Zelené Konstantin von Notz. "Je tu snaha nejrůznějšími opatřeními sabotovat snahu výboru o prošetření záležitosti. Tak to být nesmí," prohlásil.
Zelení už dříve kritizovali německou vládu za to, že odmítla poskytnout azyl bývalému analytikovi NSA Edwardu Snowdenovi. Poslanci si od něj slibovali získání rozsáhlých informací o činnosti americké tajné služby v Německu. Snowden, který se nyní zdržuje v Rusku, ale odmítá do Německa přijet, pokud nebude mít záruku, že ho Berlín nevydá do Spojených států.
Washington vydal na Snowdena zatykač, protože Snowden loni médiím vyzradil informace o sledovacím programu NSA. Z jeho materiálů vyplynulo, že tajná služba monitorovala elektronickou komunikaci statisíců lidí po celém světě a zaměřovala se i na přední představitele různých států. Mimo jiné sledovala mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové a jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Kvůli tomuto odhalení se na přelomu roku mimořádně zhoršily vztahy mezi Německem a Spojenými státy.
