Po desetiletích nepřátelství mezi Spojenými státy a Severní Koreou Donald Trump jako první americký prezident vstoupil na území komunistické KLDR. Stalo se tak na úvod jeho třetího setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, které se tentokrát odehrálo v demilitarizované zóně mezi KLDR a Jižní Koreou. Při následném více než 50minutovém rozhovoru se oba vůdci shodli na obnovení rozhovorů o jaderném odzbrojení KLDR. Trump rovněž oznámil pozvání severokorejského vůdce do USA.
Oba muži se setkali v Pchanmundžomu na hranici mezi oběma Korejemi. Potřásli si rukama přímo nad demarkační linií, načež se oba společně vydali asi deset kroků směrem do KLDR. "Nečekal jsem, že se s vámi setkám na tomto místě," poznamenal Kim. Trump označil možnost překročení demarkační linie vyznačené betonovým prahem za poctu.
Trump později prezentoval události jako částečnou improvizaci. Prozradil, že se svého protějšku zeptal, zda by chtěl, aby překročil hranici. Kim údajně odpověděl, že by byl poctěn. Trump tvrdí, že netušil, jak Kim odpoví.
Při setkáních s novináři oba vůdci znovu vyzdvihovali kvalitu vzájemných osobních vztahů. Kim je dokonce označil za vynikající. Oba také den označili za historický.
Šéf Bílého domu rovněž potvrdil, že Kima krátce po svém kratičkém pobytu v KLDR pozval do Spojených států. Kim předtím podle agentury AP prostřednictvím tlumočníka řekl, že by pro něj bylo ctí pozvat Trumpa "v pravý čas" do Pchjongjangu.
Trump chtěl Kima pozdravit
Trump před schůzkou tvrdil, že by chtěl Kima jen krátce pozdravit. Také pozvání na schůzku bylo velmi neformální; americký prezident ho učinil údajně spontánně prostřednictvím twitteru v sobotu a až v neděli v Soulu potvrdili jihokorejský prezident Mun Če-in a Trump, že Pchjongjang pozvání přijal a schůzka se uskuteční.
Nakonec setkání nebylo jen symbolické a Trump po něm mohl oznámil konkrétní výsledek rozhovoru v Domě svobody na jihokorejské straně hranice. S Kimem se shodl na obnově rozhovorů, které se zasekly při únorové druhé schůzce obou vůdců v Hanoji. Schůzka byla předčasně ukončena a KLDR se poté dokonce vrátila ke zkouškám raket krátkého doletu.
Do tří týdnů spolu mají začít jednat pracovní skupiny, tu americkou povede zvláštní zmocněnec Steve Biegun. "Skutečnost, že se nyní budeme moci kdykoli setkat, je myslím tím signálem, který vzejde z schůzky," konstatoval Trump po jednání s Kim Čong-unem a zdůraznil, že cílem není rychlost, ale skutečná "komplexní a dobrá dohoda".
Spojené státy požadují, aby se Severní Korea nejprve zcela vzdala vývoje jaderných zbraní, teprve potom jsou ochotny odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang by zase rád viděl postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu.
Skutečnosti, že schůzka byla uspořádaná narychlo a neobešla se bez improvizace, nasvědčuje například incident, při němž utržila lehkou pohmožděninu nová mluvčí Bílého donu Stephanie Grishamová. Ve skrumáži amerických a severokorejských novinářů se totiž dostala do potyčky s členy doprovodu severokorejského vůdce.
Jihokorejský prezident Mun, který Trumpa do Pchanmundžomu doprovázel, setkání přisoudil vysokou symbolickou hodnotu. Japonské ministerstvo zahraničí vyjádřilo naději, že schůzka oživí odzbrojovací rozhovory a také pomůže řešit otázku únosu japonských občanů do KLDR. Papež František setkání Trumpa s Kimem ocenil jako "významné gesto", které by se mohlo stát "dalším krokem na cestě k míru" nejen na Korejském poloostrově, ale na celém světě.
