Ankara se nepřipojí k ropnému embargu, které na Írán uvalily EU a USA. Turecko kryje dovozem z Íránu zhruba 30 procent své každodenní spotřeby ropy.
Západ uvaluje na Írán kvůli jeho neochotě ukončit jaderný program zpřísněné sankce, zatímco Teherán hraje stále více ropnou kartou. V případě uplatnění zpřísněných sankcí Teherán hrozí uzavřením Hormúzského průlivu, který je branou do Perského zálivu a přepravuje se jím 20 procent světové ropy.
-s-iranskym-prezidentem-ahmadinezadem.-4f2818126b96d_275x171.jpg "Turecký premiér Erdogan (vlevo) s íránským prezidentem Ahmadínežádem.")
Jestliže kroky Západu Turecko v tomto směru k ničemu nezavazují, komplikace Ankaře už může způsobit další americké opatření spočívající ve zmrazování majetku těm zahraničním finančním institucím, které nadále hodlají obchodovat s íránskou centrální bankou v ropném sektoru.
Země, které se toho obávají, již daly najevo záměr vyjednat si u Washingtonu výjimku, která by je před postihem chránila. Kromě Turecka to je například Jižní Korea, která by dovoz z Íránu chtěla zvýšit.
