Spojené státy formálně ukončily svou bojovou misi v Iráku. Ceremonii, při níž byla složena vlajka amerického velitelství v Iráku, byl přítomen ministr obrany Leon Panetta. USA tak uzavřely téměř devítileté vojenské působení, které s pomocí dalších států začaly v roce 2003 svržením tehdejšího prezidenta Saddáma Husajna.
Panetta ve svém projevu před shromážděnými vojáky řekl, že "sen o nezávislém a svrchovaném Iráku se stal skutečností". Podle něj mělo cenu vést tento konflikt bez ohledu na ztráty lidské i finanční, protože Irák díky němu začal směřovat k demokracii. "Vaše děti čeká lepší budoucnost, USA a Irák pak nové vztahy, jejichž podstatou budou společné zájmy a vzájemná úcta," oslovil ministr Iráčany.
USA ve válce přišly o téměř 4500 lidí, mají 32 tisíc raněných a vydaly na ni 800 miliard dolarů, podle prezidenta Baracka Obamy dokonce bilion (ke dvaceti bilionům Kč). Mise končí po osmi letech, osmi měsících a 26 dnech. Agentura AP upozornila na to, že Panetta v Bagdádu z letadla vystupoval jako vůdce americké války, ale opustí ho jako jeden z mnoha vysokých amerických představitelů a bude stejně jako oni doufat v další spolupráci s touto zemí.
Ministr do Iráku přicestoval po návštěvě Afghánistánu, kde několikrát prohlásil, že USA mohou být na své výsledky v Iráku hrdé a že cena války se vyplatila. "Prolili jsme tam krev, ale nebylo to zbytečné. Splnili jsme úkol a pomohli Iráku ke svrchovanosti a nezávislosti, ke schopnosti sám si vládnout a zajistit si bezpečnost."
Také Obama ve středu tvrdil, že Američané mohou Irák opustit se vztyčenou hlavou, protože za sebou zanechávají stabilní a spolehlivý Irák. Přislíbil také, že USA s Irákem udrží rozsáhlé diplomatické styky. Při americkém velvyslanectví, které bude vůbec největším zastupitelským úřadem USA s až šestnácti tisíci zaměstnanci, má zůstat téměř dvě stě vojáků.
Ke čtvrtku byly ještě asi čtyři tisíce vojáků na dvou základnách. V době, kdy USA měly v Iráku až 170 tisíc mužů a žen, potřebovaly několik set základen. Podle bezpečnostní dohody musejí USA veškeré vojsko stáhnout do konce roku.
Ačkoli Obama slíbil, že všichni vojáci působící v Iráku budou na Vánoce doma, asi čtyři tisíce jich zůstanou ještě několik měsíců v Kuvajtu. Jejich úkolem bude dokončit přesun materiálu, ale v případě nového násilí mohou být znovu nasazeni k bojovým úkolům.
Radost i pálení vlajek
"Mám velkou radost, že odjíždějí. Teď tuto zemi povedou její synové a zajistí jí svrchovanost," řekl k odchodu Američanů televizi Al-Džazíra jeden z kmenových vůdců. "Pro všechny Iráčany je to radost. Má to pro nás velký význam, protože teď bude naše zem v rukou našich bratrů sloužících u policie a v armádě. Jsou jedni z nás," prohlásil úředník Abdalazíz Ádil.
V některých částech Iráku se odchod Američanů slavil už ve středu. Ve Fallúdži, která bývala baštou opozice proti invazi, vyšlo do ulic několik tisíc lidí. Někteří pálili americké vlajky, jiní nesli transparenty s nápisy oslavujícími svobodu země.
| Válka v Iráku |
|
20. března 2003 - Spojenci v čele s USA zahájili letecké útoky na Irák (operace Irácká svoboda). K invazi bylo nasazeno celkem 297.000 vojáků ze čtyř zemí - 250.000 Američanů, 45.000 Britů, 2000 Australanů a 200 Poláků. 9. dubna 2003 - Spojenci ovládli Bagdád, čímž se zhroutil režim prezidenta Saddáma Husajna. 1. května 2003 - Prezident George Bush oznámil vítězství a konec velkých bojových operací. 1. října 2003 - Oznámeno, že v Iráku nebyly zjištěny žádné zbraně hromadného ničení. 13. prosince 2003 - Ve sklepě farmy ve vesnici Daúr byl zadržen Saddám Husajn. Duben-srpen 2004 - Srážky mezi mezinárodními silami (v zemi na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN z 16. října 2003) a ozbrojenci šíitského radikála Muktady Sadra. Duben-listopad 2004 - Boje ve městě Fallúdža (asi 65 kilometrů západně od Bagdádu) se sunnitskými rebely a členy al-Kajdy. 28. června 2004 - Prozatímní koaliční úřad (CPA), který spravoval zemi od 16. května 2003, předal moc prozatímní irácké vládě. 7. června 2006 - Při americkém náletu zabit šéf irácké větve teroristické sítě al-Kajda abú Músá Zarkáví. 13. července 2006 - Irák převzal od mezinárodních sil kontrolu nad první provincií v zemi, postupně předávány další. 30. prosince 2006 - Saddám Husajn oběšen poté, co byl v listopadu 2005 odsouzen k trestu smrti za masakr 148 šíitů v Dudžailu z roku 1982. 23. března 2008 - Od invaze již padlo 4000 amerických vojáků. 27. listopadu 2008 - Irácký parlament schválil americko-iráckou dohodu. Ta mimo jiné předpokládala, že síly USA se musejí stáhnout z Iráku nejpozději do 31. prosince 2011. 1. ledna 2009 - Irák převzal od amerických sil kontrolu nad tzv. zelenou zónou v Bagdádu, symbolem okupace. V zemi bylo na 140.000 vojáků USA. 27. února 2009 - Nový prezident Barack Obama oznámil ukončení přítomnosti amerických bojových sil v Iráku do 31. srpna 2010 s tím, že v zemi ponechá na 50.000 vojáků na výcvik iráckých sil.
18. srpna 2010 - Irák opustila poslední bojová brigáda USA. 31. srpna 2010 - Obama oznámil konec bojových operací v Iráku - po více než sedmi letech skončila operace Irácká svoboda. Začíná operace Nový úsvit zaměřená na výcvik iráckých sil. 21. října 2011 - Prezident Obama oznámil stažení všech amerických vojáků z Iráku do konce roku. 15. prosince 2011 - USA formálně ukončily svou bojovou misi v Iráku. USA v devítileté válce přišly o téměř 4500 lidí, mají 32.000 raněných a vydaly na ni 800 miliard dolarů, podle Obamy dokonce bilion. |
30. června 2009 - Američtí vojáci se stáhli z měst a vesnic; předali zhruba 150 základen, kde převzalo kontrolu nad bezpečností na půl milionu iráckých policistů a asi 250.000 iráckých vojáků.
