Po nedávném bombovém atentátu při maratonu v Bostonu opět zesílily diskuse o bezpečnostních kamerách - nejen v USA. Z řady velkých amerických měst se ozývá, že tento typ monitorovacích systémů ještě rozšíří. Souběžně s tím postupují i plány na využití dronů, bezpilotních letounů. New York vybuduje na jihu Manhattanu hustou síť inteligentních kamer.
Trvalo tři dny, než vyšetřovatelé pumového útoku v Bostonu zveřejnili na základě vyhodnocení fotografií a videozáznamů (i ze smartphonů a pod.) tváře podezřelých z teroru. K dispozici měli stovky hodin záznamů z veřejných a privátních kamer a od občanů.
Bylo to rychlé? Ano i ne. Pro srovnání, po bombových útocích v Londýně roku 2005 trvalo deset dní, než policie zveřejnila záběry čtyř podezřelých. Oproti svým kolegům z Británie měli američtí experti v hlavním městě státu Massachusetts k dispozici nové programy k vyhodnocování a porovnávání obrázků.
Přesto se neobešli bez mravenčí práce analyzování obrázků vteřinu po vteřině lidmi. Softwary k rozpoznávání obličejů a jejich porovnávání s policejní databází nepřinesly kýžený výsledek, protože obrázky z "terénu" nebyly dostatečně ostré.
Celkově z toho ale kamerové systémy vyšly z pochvalou, což poskytlo novou munici těm, kdo je prosazují a chtějí je dále rozšiřovat. Úřady v samotném Bostonu, ale i Chicagu a dalších městech nahlas uvažují o tom, zda si pořídí další kamery, jež by střežily veřejný prostor.
Podle newyorského starosty Michaela Bloemberga nastává v tomto ohledu nový věk. "Bude více kamer a dalších prostředků sledování, než jsme zvyklí," prohlásil. Bloemberg už krátce před krveprolitím v Bostonu oznámil, že newyorská policie chce v budoucnu nasazovat i špionážní drony, které budou město střežit ze vzduchu.
Už dnes existuje na jihu Manhattanu hustá síť ze čtyř tisíc státních a privátních bezpečnostních kamer. Společný projekt za 150 milionů dolarů Microsoftu a policie poskytuje 24 hodin denně kvalitní kontrolu území o rozloze 440 hektarů.
Projekt umožňuje nejen identifikaci zločinců a teroristů poté, ale umožňuje prý jejich dopadení in flagranti, zabránit jim v plánovaném činu.
Newyorské úřady se domnívají, že pokud by teroristé z Bostonu chtěli umístit své výbušniny na Times Square, jak údajně také plánovali, bylo by možné je s pomocí nové sledovací techniky zastavit. Nejede jen o tradiční sledování veřejného prostoru. Inteligentní kamerový systém rozeznává třeba SPZ automobilů, či vyvolá poplach, jestliže nalezne nějaké odložené zavazadlo. Dodává dále informace o vzezření, pohlaví nebo stáří chodců.
Jestliže policie hledá určitou osobu, zadá do systému známé údaje o ní a zařízení automaticky hledá a identifikuje možné podezřelé.
Ochránci dat a zastánci lidských práv se na tento vývoj dívají s jistými obavami a varují před Big Brotherem, Velkým bratrem. Před státem, který špicluje všechny a všude. Žádají pravidla pro schraňování a využití získaných dat.
Sporné zatím zůstává, jak účinné stále centralizovanější sledování občanů vlastně je. Jak konkrétně pomáhá v boji se zločinností.
Zatímco například studie z Chicaga přisuzují kamerám preventivní efekt, dosavadní zkušenosti s nimi vzbuzují jistou skepsi. Příkladem je Londýn, kde existuje zatím nejhustší síť kamer na světě.
Na tisíc kamer v metropoli na Temži připadá pouze jeden jediný objasněný kriminální čin. Kamery sbírají tolik materiálu, že dosud není v lidských, ani technických silách ho vyhodnocovat.
Podle nových průzkumů ve Spojených státech se lidé obávají dalšího oklešťování svých práv a svobod. Bezpečnostní kamery jsou přitom akceptovány více než sledování internetu nebo telefonních hovorů.
Pro propagátory rozsáhlejšího sledování občanů jsou ovšem atentáty, jako byl ten v Bostonu, vpravdě divokou vodou na jejich mlýn. Starosta Bloemberg prohlašuje, že zákony a interpretace ústavy se musejí přizpůsobit novým skutečnostem.
Raymond Kelly, policejní šéf New Yorku, to říká ještě jasněji a bez ubrousku. Výhrady občanů proti monitorování kamerami jsou po Bostonu "smeteny ze stolu".
