Zveřejnění čtyř set tisíc tajných dokumentů americké armády z irácké války vyvolalo rozličné reakce. Řada států i mezinárodních organizací odsuzuje zločiny proti lidskosti americkou armádou ignorované, některé noviny se pozastavují nad legitimitou tohoto zveřejnění. Americké úřady se zatím hlouběji nevyjádřily.
"Dokumenty o Iráku v zásadě potvrzují skutečnosti pokažené války, improvizované okupace, extrémně vysokého počtu zabitých civilistů, zneužívání a mučení, jakož i v neposlední řadě podpory Íránu šíitským milicím. Jde ale o to, že při tolika nezpracovaných dokumentech, které v mnoha případech nelze ověřit, hrozí nebezpečí, že učiní pravdu méně srozumitelnou," píše italský list Corriere della Sera, který si také klade otázku, zda budou podobné úniky tajných zpráv budoucností investigativní žurnalistiky.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová odkázala novináře na komuniké ministerstva obrany, mluvčí Pentagonu Geoff Morrell se omezil na prohlášení, že zveřejnění dokumentů je ostudné. "Naši nepřátelé teď mohou vytěžovat publikované dokumenty, mohou vyhledávat naše slabá místa, způsoby našeho jednání a cokoli jiného, co mohou využít v budoucích akcích proti nám."
Britský místopředseda vlády, liberální demokrat Nick Clegg, v neděli prohlásil, že byla popřena všechna pravidla války a že mučení nelze tolerovat. "Odsuzujeme způsob, jakým se ty věci dostaly ven, ale obvinění, která obsahují, jsou mimořádně závažná," řekl v rozhovoru pro BBC. "Soudím, že americká vláda bude chtít dát na obvinění svou vlastní odpověď. Není na nás, abychom jí radili, jak to má udělat." Předchozí labouristická vláda byla v kauzách kolem irácké války věrným spojencem USA, ale nový kabinet se od mnohých jejích pozic distancuje, o čemž svědčí i Cleggovo vyjádření.
Assange má vlastní záměry
Mnichovský Süddeutsche Zeitung je přesvědčen, že zveřejnění dokumentů nepřináší nic zásadně nového, ale doplňuje naše znalosti o zločinech spáchaných během konfliktu a o osudech jednotlivců. Noviny však pochybují o čistotě motivů zakladatele WikiLeaks Juliana Assange.
"Sleduje se spasitelským odhodláním poslání, které si sám našel, a zcela postrádá ochotu zvážit různé zájmy. Blízké spolupracovníky, kteří se jej za to odvážili kritizovat, před nedávnem z WikiLeaks vyloučil. To posiluje podezření, že mu nejde jen o pravdu, ale také o politickou agendu a jeho slávu," uzavírá komentář.
Assange je opět pod silným tlakem. "Nebojím se o svůj život, ale museli jsme z opatrnosti podniknout dodatečná bezpečnostní opatření," řekl Assange izraelské televizi. Podle ní se rozhovor uskutečnil "v kulturním muslimském centru v srdci Londýna", kam Assangeho doprovázeli tělesní strážci.
Iráku to nepomůže
"Žádný volič by nepodpořil vojenskou intervenci v zahraničí, pokud by nevěděl o nebezpečí a pokud by nebyl informován o finančních a humanitárních nákladech. Je proto nejen správné, ale dokonce nezbytné, aby fakta o tom, jak se dělá zahraniční politika, byla všeobecně dostupná," píší londýnské The Times. "Bohužel zveřejnění čtyř set tisíc vojenských dokumentů o irácké válce není dobrým příkladem, jak by se to mělo dělat."
Nizozemský De Volkskrant k úniku tajných zpráv píše: "Podrážděná reakce Američanů na zveřejnění asi posílila přesvědčení zakladatele WikiLeaks Juliana Assangeho, že udělal něco dobrého." Podle deníku mohou dokumenty sloužit historikům k úplnějšímu zobrazení války v Iráku, dějiny však prý přepisovat nemusí. "Navíc je třeba se obávat, že zveřejnění dokumentů, které ukazují na špatné chování iráckých funkcionářů, nepřispívá ke zjednání míru v zemi, která osm měsíců po parlamentních volbách stále ještě nemá vládu."
Irácký premiér Núrí Málikí obvinil WikiLeaks ze špinavé politické hry, která má zkomplikovat pokusy o sestavení irácké vlády. Málikího, který velmi stojí o post budoucího předsedy vlády, kladou některé dokumenty do souvislosti se spáchanými násilnostmi. Většina obětí mučení byli iráčtí sunnité, z nichž mnozí Málikího odmítají.
Státy Perského zálivu upozorňují, že USA nesou na základě mezinárodního práva odpovědnost za zločiny, které jejich jednotky spáchaly. "Spojené státy jsou vyzývány, aby zahájily seriózní a zcela transparentní vyšetřování informací, které obsahují zveřejněné dokumenty o zločinech proti lidskosti," zdůraznila Rada pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), jež sdružuje Saúdskou Arábii, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Omán, Katar a Kuvajt.
"Opět se tak vznáší velký otazník nad pečlivě budovanou pověstí Spojených států jako ochránce lidských práv ve světě. Dlouhé roky se USA ohánějí lidskými právy, aby mohly kritizovat ostatní státy, především rozvojové země," píše anglicky psaný státní deník China Daily. Agentura AFP soudí, že komunisté takto vrací úder Západu, který udělil Nobelovu cenu míru disidentovi Liou Siao-povi a posléze kritizoval Čínu, že jej stále vězní.
Brzy opět Afghánistán
Na 400 tisíc zveřejněných dokumentů o incidentech v Iráku, které napsali američtí vojáci v letech 2004 až 2009, kromě jiného ukazuje, že americká armáda se nesnažila zabránit mučení, jehož se na iráckých vězních s jejím vědomím dopouštěly irácké úřady.
Většinou jde o polní hlášení nižších velitelů, která popisují významnější bojové akce v období od 1. ledna 2004 do konce roku 2009. Jména osob z bezpečnostních důvodů byla vymazána. Dokumenty jsou psané vojenskou hantýrkou většinou nesrozumitelnou běžnému čtenáři a očividně byly vypracovány s důrazem na rychlost, nikoli přesnost.
Mimo jiné uvádějí, že od invaze Iráku v roce 2003 do konce roku 2009 zde bylo zabito nejméně 109 tisíc osob, z nichž 63 procent tvořili civilisté. Smrt patnácti tisíc těchto civilistů přitom byla dosud utajovaná. Zveřejnění tajných dokumentů americké armády je podle AFP označováno za největší únik důvěrných vojenských dokumentů v dějinách. Představitelé WikiLeaks v sobotu rovněž slíbili zveřejnit další tajné dokumenty z války v Afghánistánu, v červenci vyvolala obdobný poprask první várka.