Teherán obvinil Spojené státy z porušování lidských práv - stát Virginie se totiž chystá po téměř století opět popravit ženu, a to ještě slabomyslnou. Íránská média spustila kampaň, která se dá těžko vnímat jinak než jako odplata za ostrou kritiku, která na Írán mířila i z USA ve věci možného trestu smrti ukamenováním pro Sakíne Aštíaníovou.
Právě ke kauze kamenování přirovnal výbor pro lidská práva íránského parlamentu popravu Američanky Teresy Lewisové (41), napsal britský deník Guardian. Lewisová má ve čtvrtek dostat smrtící injekci za podíl na vraždě svého manžela a jeho syna. „Podáme oficiální stížnost mezinárodnímu společenství proti USA, pokud bude trest vykonán," řekl mluvčí výboru, poslanec Hossejn Nagáví.
Kritiku ovšem plánovaná poprava Lewisové vyvolává i v USA, její IQ je jen těsně nad hranicí 70, pod kterou už nelze ze zákona popravovat. Sama vraždu neprovedla, pouze o to požádala dva známé, z nichž s jedním udržovala mimomanželský poměr. Muži přitom dostali pouze doživotní tresty, její milenec před čtyřmi lety v cele spáchal sebevraždu a v dopise vzal veškerou vinu na sebe.
„Od okamžiku, kdy jsem ji potkal, mi bylo jasné, že půjde snadno zmanipulovat," citovala dopis AFP. „Vražda Juliana a Charlese Lewise byla výhradně mým nápadem. Potřeboval jsem peníze a Tereza byla snadný cíl."
Jenže Lewisová se cítí vinná, chtěla prý inkasovat životní pojistku manžela a jeho syna ve výši 350 tisíc dolarů (téměř sedm milionů korun). Rozsudek říká, že si vraždu vymyslela právě ona, podle agentury AFP ji soudce označil za „hlavu toho plaza".
Íránské agentury dští síru na dvojí metr amerických úřadů i médií, která „byla zticha po sedm posledních let, co Lewisová byla ve vězení", jak napsala státní agentura Fars. „V den své popravy si bude přát lepší zemi, jejíž soudnictví by naslouchalo vlastním lidem, než aby se vměšovalo do vnitřních záležitostí jiných zemí."
Symbol lidských práv
Perská média i politici srovnávají osud Lewisové s případem třiačtyřicetileté Aštíaníové, která byla odsouzena za mimomanželský poměr a za spoluúčast na vraždě manžela. Mezinárodní kritika, ze Spojených států a Francie v první řadě, zřejmě skutečně donutila Írán couvnout a snažit se uhrát kauzu do autu. Prezident Mahmúd Ahmadínežád dokonce minulý víkend v interview pro americkou televizní stanici ABC prohlásil, že žádný rozsudek kamenování ani nepadl.
„Spojené státy a americká média se snažila ze všech sil udělat ze Sakíne Aštíaníové symbol lidských práv kvůli pozadí jejich zvěrstev vůči Íránu, ale o Terese lidskoprávní organizace sedm let mlčely," citoval Guardian agenturu Fars.
Pokud k popravě dojde, stane se Lewisová dvanáctou ženou popravenou od obnovení trestu smrti v USA roku 1976. Od té doby bylo celkem vykonáno 1215 rozsudků, píše AFP.
Spojené státy i Írán patří na přední místa světového žebříčku, co se nejvyšších trestů týče. Za rok 2009 jich americká justice vykonala podle Amnesty International 52 a patří jí pátá příčka, zatímco čtyřikrát menší Írán je s nejméně 388 popravami druhý za Čínou.
