Spojené státy poprvé od začátku války v Afghánistánu nasadí do boje tanky. S jejich pomocí chtějí zintenzivnit ofenzivu proti povstalcům z fundamentalistického hnutí Taliban, především na jihu země. S odvoláním na zdroje z ministerstva obrany o tom informoval deník The Washington Post.
Tanková jednotka by měla být nasazena v provincii Hílmand, kde americká námořní pěchota vede tvrdé boje s Talibanem. Do bojů se zapojí 16 obrněnců typu M1 Abrams, ale armáda nevylučuje, že později jednotku ještě rozšíří.
Podle deníku ale americké tanky nebudou prvními takovými obrněnci, které v Afghánistánu působí. Několik strojů údajně už dříve nasadily dánské a kanadské jednotky.
Námořní pěchota žádala o využití tanků už od roku 2009, kdy se boje v Hílmandu vyostřily. Tehdejší velitel mezinárodních jednotek v Afghánistánu David McKiernan ale s nasazením obrněnců nesouhlasil. Obával se, že by stroje vyvolaly mezi Afghánci vzpomínky na sovětskou invazi v 80. letech, při níž hrály tanky významnou roli. Současný velitel mezinárodních sil David Petraeus ale nasazení tanků v říjnu schválil.
Generál už po svém nástupu do funkce velitele sil v Afghánistánu povolil užívání tvrdších metod než jeho předchůdci. Jedním z jeho prvních kroků bylo zrušení omezení pro vzdušné útoky proti Talibanu.
Lepší než děla i stíhačky
"Tanky přinášejí strach, šok a bojovou sílu," řekl listu nejmenovaný pracovník Pentagonu. Zdůraznil, že tanky jsou přesnější při střelbě na vzdálený cíl než běžné dělostřelectvo a lze je využít operativněji než stíhačky nebo útočné vrtulníky.
Tanky o váze 68 tun vybavené 120milimetrovým dělem budou pro vojáky významnou pomocí při bojových operacích, tvrdí zdroj deníku. Někteří Afghánci i Američané ale mohou jejich nasazení vnímat jako zoufalý čin poté, co jiné prostředky v boji proti povstalcům selhaly.
USA v posledních měsících stále více spoléhají v boji s povstalci na těžkou techniku. Od června do září shodily letouny Spojených států a NATO na povstalecké cíle 2100 bomb, což je o polovinu víc než za stejné období předchozího roku. V říjnu potom letadla mezinárodních sil shodila tisíc bomb, víc než v jakémkoli jiném měsíci od americké invaze v roce 2001.
"Sundali jsme si rukavice a mělo to obrovský účinek," řekl washingtonskému deníku vysoce postavený armádní činitel. Podle něj tvrdší postup pomohl zlepšit bezpečnostní situaci v provincii Kandahár, která byla mocenským centrem Talibanu.
Humanitární organizace, jež v Afghánistánu působí, ale varovaly před další eskalací bojů. "Bezpečnost naprosté většiny Afghánců se výrazně zhoršuje. Je pravděpodobné, že rostoucí násilí v roce 2011 povede k více civilním obětem," upozornila britská humanitární agentura Oxfam.
Některá taktická opatření mezinárodních vojáků kritizoval i afghánský prezident Hamíd Karzáí. Nejostřeji se vyslovil proti nočním náletům, při nichž podle něj příliš často umírají civilisté.
