Francouzské tajné služby mají přístup k údajům o telefonické a internetové komunikaci milionů lidí. Odhalení o neveřejném monitorovacím systému, který řídí vládní tajná služba DGSE, přinesl tamní list Le Monde. Rozsah a typ sledování je podle francouzských médií obdobný, jako v případě nedávno vyzrazeného amerického protiteroristického programu Prism.
Vládní služba DGSE podle listu ve své centrále v Paříži shromažďuje rozsáhlý archiv telefonických hovorů, SMS zpráv, e-mailů a dalších dat o uživatelích telefonních a internetových služeb. K údajům pak mají přístup i ostatní francouzské tajné služby.
Shromažďované údaje se týkají data a délky hovorů či identity volajících, nikoli však samotného obsahu hovoru. Stejná pravidla platí pro další formy komunikace. Tímto způsobem jsou monitorováni jak lidé, kteří si volají nebo píšou v rámci Francie, tak ti, kteří komunikují mezi Francií a dalšími zeměmi. Monitorováni jsou například klienti internetových gigantů jako Google, Facebook, Microsoft či Yahoo.
Francouzský systém má, stejně jako americký program Prism, sloužit k případnému odhalování teroristické či kriminální činnosti. Je ale prý možné jej použít i ke sledování kohokoli, kdo se ocitne v hledáčku tajných služeb.
Francouzské úřady na zprávu dosud oficiálně nereagovaly. Po kauze Edwarda Snowdena nicméně Francie na rozdíl od dalších evropských zemí podobné sledování komunikace jednoznačně neodsoudila.
Trochu zvláštně však nyní vyznívají její snahy odložit kvůli špionážní aféře o několik týdnů rozhovory se Spojenými státy o vytvoření Transatlantické zóny volného obchodu.
