Americká vláda letos získala výrazně větší pravomoci pro sledování obyvatel Spojených států kvůli boji proti terorismu. Na rozdíl od minulosti se může zaměřovat i na všemožné záznamy o lidech, kteří nejsou z ničeho podezřelí. Dříve mohly úřady shromažďovat informace pouze o jednotlivcích podezřelých z nezákonných aktivit anebo majících vazby na vyšetřované osoby.
Málo známá vládní agentura Národní protiteroristické středisko získala nové pravomoci letos v březnu. Může díky nim prohledávat záznamy, jako jsou údaje o letech, zaměstnancích kasin či Američanech hostících zahraničí studenty. Data sloužící například k analýze podezřelého chování může uchovávat až pět let. Dříve bylo něco takového zakázané. Vláda také může údaje o amerických občanech poskytovat zahraničním partnerům upozorňuje list The Wall Street Journal.
Administrativa prezidenta Baracka Obamy opatření projednala v tichosti, list informace o něm získal díky zákonu o svobodném přístupu k informacím. V minulosti podobné návrhy vyvolávaly ve Spojených státech bouřlivé diskuse o ochraně soukromí i o tom, kam až vláda může zajít v boji proti terorismu.
Nyní o věci debatovali jenom vládní činitelé za zavřenými dveřmi. Z dokumentů poskytnutých deníku vyplývá, že někteří se zabývali jenom praktickou stránkou věci - například tím, jak dlouho uchovávat data. Jiní ale návrh považovali za nevídané posílení vládních pravomocí pro sledování obyvatel. "Je to zcela zásadní změna vztahu vlády s veřejností," uvedla během těchto debat například Mary Ellen Callahanová z ministerstva pro vnitřní bezpečnost.
Údaje prý nezneužijí
Pracovníci agentury pro boj s terorismem uvádějí, že budou s údaji zacházet obezřetně. Pravidla podle nich obsahují dostatečné kontrolní mechanismy, které zabrání zneužívání nových pravomocí.
Kongres v minulosti výslovně americkým úřadům zvláštním zákonem z roku 1974 zakázal procházet vládními databázemi dle libosti. Údaje, které shromažďují, smějí sdílet jenom v případech, které odpovídají účelu, za kterým byla data shromážděna. Zákon ale zároveň umožňuje poměrně snadno žádat o výjimku. Žádosti pak v naprosté většině případů nikdo nezpochybňuje.
Spojené státy po teroristických útocích z 11. září 2001 opakovaně posilovaly pravomoci úřadů pro sledování obyvatel. Nejznámějším opatřením je zákon známý jako Patriot Act, vydaný prezidentem Georgem Bushem krátce po útocích. Zákon poprvé v historii umožnil bezpečnostním službám odposlouchávat telefonické hovory řadových občanů či sledovat elektronickou poštu mezi lidmi v USA a v zahraničí, aniž k tomu dal svolení soud. Kongres platnost zákonu pravidelně prodlužuje.
