Za nasazování bezpilotních letadel (UAV) k likvidaci domnělých islamistů a teroristů na různých místech zeměkoule čelí Spojené státy opakovaně kritice. Až příliš často umírají při těchto akcích i nevinní civilisté. Už nějaký čas pokukují po dronech také v OSN. A nejen to. Ve službách modrých přileb mají mít tyto letouny svou premiéru možná už v červnu na východě Konga.
Rada bezpečnosti OSN dala svému Odboru pro mírové operace (DPKO) zelenou k pořízení tří dronů pro misi modrých přileb ve východním Kongu (DRC). Vláda v Kinshase už k tomu dala svůj souhlas.
Jak uvedl mluvčí DPKO Kieran Dwyer, OSN jedná s 25 výrobci v 11 zemích, kteří nyní zkoumají podmínky možného nasazení svých bezpilotních letounů na východě africké země. Své nabídky OSN mají předložit do půlky března.
Dwyer zdůrazňuje, že na rozdíl od amerických "tichých zabijáků" budou drony ve službě světové organizace využity jen k výzvědným účelům. Neponesou žádné zbraně. Půjde v zásadě o "létající kamery", které budou schopné být ve vzduchu 24 hodin denně.
Pro mírovou misi OSN na východě Konga (MONUC) by informace získávané z dronů byly nadmíru užitečné. OSN dělá MONUC o síle asi dvacet tisíc mužů a žen dlouhodobě hluboké vrásky. Nejen že nestačí na deklarované úkoly, hlavně chránit civilní obyvatelstvo, ale modré přilby šly v minulosti od jednoho skandálu ke druhému. Kšeftování se zbraněmi, drogy, sexuální zneužívání...
MONUC stojí každý rok 1,25 miliardy dolarů. Přesto nedokáže zabránit většině případů vražd, zabíjení a vážného porušování lidských práv, k němuž dochází přímo pod nosem jeho dobře placených příslušníků. Bezpečnostní situace na východě Konga je setrvale špatná až katastrofální.
Beztrestně zde vraždí, loupí a znásilňují i vojáci pravidelné konžské armády, jimž vyplácí žold mezi jinými Evropská unie.
Výzvědné drony by mohly vojákům OSN pomoci orientovat se lépe v rozsáhlém a nepřehledném terénu. Mohly by například sledovat pohyb různých ozbrojených skupin, aniž by to ohrožovalo je samé.
Zlepšil by se také přehled o uprchlících, jimž by se dalo rychleji a efektivněji pomáhat. Zatím k tomuto účelu slouží až na výjimky vrtulníky.
O využití dronů se na půdě OSN diskutuje už od roku 2008, přesto přetrvává u Rady bezpečnosti v tomto směru částečná skepse. I proto se plánované nasazení těchto letounů v Kongu uskuteční jen pokusně a s výhradami.
Proti bezpilotní technologii má námitky řada států - včetně Číny a Ruska. Nejde přitom jen o to, že drony získaly při nasazování americké armády a tajných služeb špatnou pověst.
Existují rovněž obavy, že jimi získávané informace špionážního obsahu by se mohly dostávat do nesprávných rukou.
Jeden rwandský diplomat u OSN dokonce prohlásil, že Afrika se nesmí stát "pokusnou laboratoří západních špionážních služeb".
