Až reakci světoznámého horolezce Reinholda Messnera vyvolalo ničení vrcholových křížů v bavorských Alpách. Neznámí vandalové vylézají s pilou a sekerou až do dvoutisícových výšek, aby zničili tradiční křesťanský symbol stojící na mnoha vrcholcích hor v Bavorsku. Tento druh vandalismu ale mimo jiné vyvolal také debatu o tom, zda kříže do Alp v dnešních podmínkách vůbec patří.
Jen za poslední měsíc vandalové pokáceli kříže na třech alpských vrcholcích, naposledy na hoře Schafreuter v masivu Karwendel, ležící ve výšce 2 105 metrů nad mořem. Vzhledem k tomu, že kříž podle svědků pozdě večer ještě stál a brzy ráno už ležel na zemi, museli pachatelé nebo pachatel absolvovat náročný noční výstup. Stopy na pokáceném kříži přitom svědčí o tom, že sebou měli pilu a sekeru a na vrchol se tedy vydali s jasným cílem.
"Pachatel musí mít něco proti křesťanským symbolům. Proto třímetrový dřevěný kříž doslova pokácel, choval se jako divoké zvíře" prohlásil Josef Mayr, šéf policie v nedalekém Bad Tölzeru. Přitom se ale nejedná o ojedinělý případ. Už předtím stejným způsobem padly kříže na vrcholu Prinzkopf a jednom z dalších vrcholů ve stejném masivu. Ani v jednom z případů nebyli zatím pachatelé dopadeni, i když místní alpský spolek vypsal odměnu za informace, které mohou ve vyšetřování pomoci.
Zatím to ale nevypadá, že by pokácení křížů mělo být dílem nějakého "muslimského" uprchlíka, který nenávidí křesťanská symboly. Někteří svědci totiž popsali muže, kterého viděli při nástupu na horskou stezku na vrchol a kterého tedy policie z činu podezírá. Podle těchto svědectví se mělo jednat o "typického Němce". Muž ve věku 30 až 40 let byl sto osmdesát centimetrů vysoký, měl krátké blonďaté vlasy a vystouplé břicho. Celkově se podle policie jednalo o "světlý typ" člověka.
Vyšetřování tak spíše vyvolalo debatu o tom, zda pokácení křížů není dílem "ateistů", kteří prostě s kříži na vrcholcích hor nesouhlasí. Zatímco v tradičně křesťanském Bavorsku jsou kříže obvyklé nejen na vrcholcích hor, ale také například v soudních síních nebo ve školách, někteří lidé, kteří se považují za ateisty, se křesťanskou symbolikou na veřejných místech cítí dotčeni. Považují ji za jakousi formu diskriminace lidí, kteří v Boha nevěří. Vandalové přitom ničí kříže nejen v Bavorsku, ale i v sousedním Rakousku. Před dvěma roky z vrcholu hory Mahdlgupf (1263 m) dokonce někdo odcizil nejen kříž, ale i sochu Krista.
Zastáncům obvyklých křížů v rakouských a německých Alpách však nepomohl ani světoznámý horolezec Reinhol Messner. Ten sice jednoznačně odsoudil akt vandalismu, který nemá v civilizované společnosti místo, zároveň ale uvedl, že by mu kříže v Alpách nechyběly. "Kříž je nepochybně důležitý křesťanský symbol, který ale nepatří na vrcholky hor," uvedl Messner v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung.
Hory podle něj patří "všem" a neměly by být obsazeny jen jedněmi symboly určitého pohledu na svět. "Hory samy v sobě mají něco vznešeného, proto nepotřebují další znamení nadpřirozenosti," řekl Messner. Kříže na vrcholcích jsou přitom obvyklé nejen v Bavorsku a Rakousku, ale také třeba na Slovensku nebo v sousedním Polsku. V Česku se o tak obvyklý jev zdaleka nejedná.
