Tichý oceán
V Chile chrání Robinson Crusoe svůj jedinečný ekosystém

V jižním Tichém oceánu má chilské souostroví Juana Fernándeze, proslavené ostrovem Robinsona Crusoa, světově unikátní ekosystém. Aby si zdejší obyvatelé zajistili přežití, chrání životní prostředí už téměř 100 let. Nyní ale chtějí úsilí znásobit.

Toto území, ležící 700 kilometrů od chilského pobřeží, vděčí za svou proslulost literatuře: skotský námořník Alexander Selkirk, který tam na začátku 18. století ztroskotal, tam strávil sám čtyři roky a inspiroval Daniela Defoa k napsání slavného románu Robinson Crusoe.

Ostatně dva hlavní ostrovy, z nichž má každý 50 kilometrů čtverečních, se nazývají Robinson Crusoe a Alexander Selkirk. K souostroví patří ostrůvek Santa Clara a jediné město San Juan Bautista, které v roce 1877 založil švýcarský baron Alfredo Van Rodt na ostrově Robinson Crusoe. Žije v něm asi tisíc obyvatel.

Záchrana langust

V roce 1977 označilo UNESCO tyto izolované ostrovy, kde žije téměř 65 procent původních rostlin, za biosférickou rezervaci. Ochrana životního prostředí se tam v posledních letech stala prvořadou nezbytností. Stromy a rostliny, které jsou na souostroví původní, totiž ohrožují invazivní druhy a růst počtu domácích zvířat, především psů a koček.

Obyvatelé souostroví Juan Fernández ale už v roce 1935 prokázali svou schopnost chránit životní prostředí, když zachránili langusty Jasus frontalis, místní druh, který jim skýtal obživu sto let. Učinili řadu opatření: zakázali podmořský rybolov, povolili chytání langust pouze s pomocí dřevěných vrší, nařídili dodržovat minimální velikost langusty a samičky s vajíčky musely být vraceny do moře.

"Rybolov tehdy zaznamenal pokles o 75 procent," říká pětasedmdesátiletý Wilson González, který je předsedou syndikátu rybářů na souostroví Juan Fernández.

Export

Hlavním zdrojem příjmů na souostroví je export 80 tisíc až sta tisíc langust ročně, zejména do Číny, kde se jedna prodává až za 200 dolarů (4500 Kč).

Lachtan ostrovní (Arctocephalus philippii) - další původní druh, o němž se před 40 lety soudilo, že byl vyhuben - se dnes těší pevnému zdraví a jeho populace čítá na 30 tisíc jedinců.

Obyvatelé souostroví za podpory státu a nevládních organizací chtějí ochranu životního prostředí ještě posílit. Před rokem byl otevřen mořský park Juan Fernández, kde je zakázána jakákoli lidská aktivita na 262 tisících kilometrech čtverečních.

Otázka odpadu

K novým úkolům patří otázka odpadu. Místní úřady ho ročně spálí 315 tun a toto množství by se ještě mohlo zvýšit s příchodem turistů, i když cesta na souostroví je obtížná. Letadla, která zajišťují spojení, přepravují maximálně osm lidí, aby mohla nést palivo nezbytné pro případ, že by se nedalo přistát. Drahé jsou i letenky, zpáteční stojí kolem 800 dolarů (asi 18 tisíc Kč).

Časopis National Geographic v roce 2008 vyhlásil projekt ochrany oceánů Pristine Seas. Ředitel projektu Alex Muňoz podepsal s ministryní životního prostředí a s místními úřady dohodu, podle které mají být do roku 2020 vymýceny plasty na jedno použití. Plastové obaly a lahve budou nahrazeny sklem, papírem či kartonem. Plastové sáčky jsou již od loňského srpna zakázané.

"S úřady na Juan Fernández spolupracuji už deset let. Jednou z předností je to, že si obyvatelé jsou velmi dobře vědomi nutnosti pečovat o životní prostředí. Máme hlavní trumf: vůli ke změně," říká Muňoz.