Evropský parlament rozhodl o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii. Rezoluci, která má za cíl zvýšit tlak na členské země k přijímání dalších závazků v boji proti klimatickým změnám, podpořila výrazná většina poslanců.
Stručný text vyhlašující "klimatickou a environmentální nouzi" vyzval nastupující Evropskou komisi, aby přišla s legislativními návrhy a rozpočtovými kroky, které zajistí splnění klimatických cílů.
Unijní země se zavázaly, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 40 procent proti hodnotám z roku 1990. Podle průběžného hodnocení dosud přijatých kroků je však potřeba, aby byly členské státy aktivnější. Nová předsedkyně EK Ursula von der Leyenová by navíc zmíněný cíl chtěla zvýšit na 50 procent. Zároveň chce unijní země přesvědčit, aby do poloviny století dosáhly takzvané uhlíkové neutrality. Proti přísnějším závazkům jsou zvláště visegrádské státy včetně Česka.
"EU musí společně jednat a prostřednictvím konkrétních opatření dávat příklad použitelný při mezinárodních klimatických vyjednáváních," uvedla v prohlášení k rezoluci druhá nejsilnější parlamentní skupina socialistů, která spolu s liberály a levicí usnesení iniciovala.
Pro jeho schválení bylo 429 poslanců, proti se vyslovilo 225.
Rezoluce rovněž vyzývá členské státy, aby alespoň zdvojnásobily své příspěvky do mezinárodního Zeleného klimatického fondu. Text také požaduje, aby unie sladila svůj rozpočet s mezinárodními závazky. Poslanci dali najevo znepokojení nad tím, že skutečné závazky rozvinutých zemí ještě nedosáhly společného cíle 100 miliard dolarů (22 miliard korun) ročně.
První příležitostí k nabídnutí zpřísněných závazků má být podle poslanců již klimatická konference v Madridu. Ta začíná v pondělí.
"Vzhledem ke klimatické a environmentální nouzi je nezbytné, aby se emise skleníkových plynů snížily do roku 2030 o 55 procent. Jde zároveň o jasný a aktuální vzkaz pro komisi pár týdnů předtím, než zveřejní své sdělení o Zelené dohodě pro Evropu," uvedl k přijatému usnesení předseda výboru EP pro životní prostředí Pascal Canfin. Zmíněná dohoda je jednou z priorit nastupující exekutivy von der Leyenové, která chce klimatickým požadavkům přizpůsobit dlouhodobý rozpočet unie.
Někteří kritici rezoluce tvrdili, že je příliš obecná a neobsahuje žádné závazky ze strany europarlamentu. Navrhovali například zrušit cestování mezi dvěma sídly EP v Bruselu a Štrasburku, které však dlouhodobě naráží na odpor zvláště Francie.
Poslanci v dalším usnesení podpořili rovněž vyhlášení zmíněné uhlíkové neutrality do roku 2050. V jejím rámci by unijní země výrazně snížily emise CO2 a zbytek by kompenzovaly například výsadbou nových stromů.
