Vědci o klimatu: <span>Přichází hrůzy</span> jako ze sci-fi

Změny klimatu na Zemi jsou jednoznačné a jejich dopad může být prudký a nevratný - takový je jeden ze závěrů, k nimž dospěli účastníci týdenního zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ve španělské Valencii.

Na závěr svého jednání připravili více než dvacetistránkový dokument, který obsahuje náměty pro další boj proti klimatickým změnám a který je míněn jako doporučení vedoucím představitelům zemí při jejich politickém rozhodování.

Výsledky jednání Mezivládního panelu pro změny klimatu, do něhož jsou zapojeni odborníci z více než 140 zemí, dnes ve Valencii zveřejnil generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Podle něj klimatické změny ohrožují "nejcennější poklady naší planety".

Potenciální dopad globálního oteplování je podle Pana "tak vážný, že pouze bezodkladná a globální akce může pomoci". Pan Ki-mun uvedl, že se před nedávnem vrátil z návštěvy Antarktidy, kde viděl, jak pukají ledovce. Také prý navštívil deštné pralesy v Amazonii, které postupně "dusí" oteplování Země. "Tyto scény jsou stejně hrůzné jako nějaký sci-fi film," řekl Pan. Vědci z IPCC, který je čerstvým laureátem Nobelovy ceny za mír, v dnes zveřejněném dokumentu varují, že klimatické systémy Země už se prokazatelně začaly měnit. Dokazují to podle nich poslední měření teplot vzduchu i moří, tání ledovců a zvyšující se hladiny moří.

Experti soudí, že změny klimatu jsou nezpochybnitelné a že z více než 90 procent mohou být jejich hlavní příčinou emise skleníkových plynů způsobené člověkem. Podle nich jen emise kysličníku uhličitého rostou rychleji než před deseti lety.

Odborníci ovšem tvrdí, že nepříznivé následky mohou být zmenšeny při vynaložení rozumných nákladů.

Málo pitné vody a úrody

Mezi škodlivými dopady klimatických změn, před nimiž vědci varují, je například vymírání živočišných druhů. Přibližně 20 až 30 procent nyní registrovaných druhů bude pravděpodobně zvýšenou měrou ohroženo v případě, že nárůst globální průměrné teploty překročí 1,5 až 2,5 stupně Celsia (ve srovnání s průměrem za období 1980-1999).

Mezi dalšími možnými dopady klimatických změn je uveden zhoršený přístup lidstva ke sladké vodě, snížení zemědělské produkce závislé na zavlažování či ohrožení korálových útesů.

Nejnovější zpráva IPCC doporučuje konkrétní opatření určená vedoucím představitelům jednotlivých zemí, která by měla pomoci snížit dopady klimatických změn. Bere v potaz technologie, které jsou v současnosti dostupné a zároveň prezentuje i ty, které budou běžně dostupné do roku 2030.

V energetice vědci doporučují přechod z topení uhlím na plyn, využívání jaderné energie i alternativních zdrojů energií či ukládání CO₂ pod zem. Tomu by mělo pomoci například zdanění topení pevnými palivy. V dopravě experti doporučují používání biopaliv, hybridních automobilů, přechod z automobilové dopravy na železniční, podporu hromadné dopravy. Lokálním zákonodárcům doporučují například investice do hromadné dopravy. V průmyslu IPCC požaduje recyklaci využívaných materiálů i tepla či efektivnější využívání elektrických přístrojů. Doporučuje toho dosáhnout využíváním povolenek či daňovými úpravami. V zemědělství vědci požadují lepší hospodaření s půdou, investice do pěstování rýže, efektivnější systém zavlažování či účinnější skladování hnoje, aby nedocházelo k únikům metanu či oxidu dusného. Navrhují nový systém zemědělských regulací.

Dokument má poskytnout podklady pro klíčové jednání na indonéském ostrově Bali, které příští měsíc zahájí přípravu nové globální strategie boje proti emisím skleníkových plynů po roce 2012. Tehdy vyprší platnost první fáze Kjótského protokolu, který byl zaměřen na omezení skleníkových emisí. Podle expertů by však nový globální plán pro intenzivní ochranu životního prostředí měl začít fungovat již v roce 2009, aby bylo dostatek času na přechod k novým opatřením platným po vypršení Kjótského protokolu.

Ilustrační foto: AP, ČTK