Vágní dohoda
Velký bratr z USA bude menšího brášku z Berlína špiclovat dál

Německo se nejspíš nedohodne s USA na úmluvě, která by zamezila vzájemné špionáži. Důvodem je podle aktuálního vydání magazínu Der Spiegel odpor americké strany, která je podle něj připravena uzavřít s Berlínem pouze vágní dohodu o spolupráci mezi tajnými službami obou zemí. Washington se podle týdeníku obává, že kdyby přistoupil na protišpionskou dohodu, mohlo by se to vykládat jako přiznání, že Američané Němce včetně kancléřky Angely Merkelové opravdu sledovali.

O malých šancích na dohodu se Spojenými státy minulý týden Berlín informovali šéfové německé rozvědky a kontrarozvědky Gerhard Schindler a Hans-Georg Maassen, kteří v USA jednali s americkými kolegy. Podle Spiegelu mají Spojené státy rovněž obavu, že by po uzavření závazné dohody s Německem mohly podobnou úmluvu požadovat také další státy.

USA ji zatím mají s Británií, Kanadou, Austrálií a Novým Zélandem.

Američané jsou podle Spiegelu ochotni jen prohloubit spolupráci s německými tajnými službami. Podle návrhu dokumentu, který má časopis k dispozici, by se měla týkat obrany proti terorismu, obchodu se zbraněmi a lidmi a internetové kriminality.

Berlín začal jednat se Spojenými státy o omezení špionáže poté, co se objevily informace, že americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) roky monitorovala mobilní telefon kancléřky Merkelové.

Němečtí politici obeznámení s rozhovory už dříve uvedli, že uzavření příslušné dohody očekávají v horizontu jednoho měsíce.

Informace o sledování Merkelové se objevily v říjnu a vyplynuly z dokumentů, které z NSA vynesl její bývalý pracovník Edward Snowden. Už v létě přitom Snowdenovy dokumenty ukázaly, že americké tajné služby sledovaly elektronickou komunikaci statisíců až milionů Němců i občanů mnoha jiných zemí.

Washington popřel, že Merkelovou sleduje nebo se ji chystá sledovat; nevyjádřil se však k podezření, zda tak nečinil v minulosti.